Plastová figurka Igráčka se na našem trhu objevila v roce 1976. Horní končetiny měla pohyblivé v ramenou, ty dolní pro změnu pouze v kyčlích. Mohla si tak sednout, ale udělat dřep už nedokázala. Naopak hlavou dokázala otáčet o 360 stupňů.
Mistr světa v akci
Hračku vyrábělo družstvo Igra Praha, které vzniklo už v roce 1950 a dostalo jméno podle ruského slova pro hru. Koncem šedesátých let začal pro Igru pracovat Jiří Kalina (†81), konstruktér a letecký modelář, který se ve svém oboru stal pětinásobným mistrem světa. Díky tomu měl řadu kamarádů v zahraničí.
Jedním z nich byl Hans Beck (†79), který emigroval z Východního do Západního Německa, a už na konci 60. let se mu v hlavě zrodil nápad na malou plastovou postavičku. Jenže v jeho domovině si všichni ťukali na čelo. Frustrovaný Beck nakonec nápad nabídl Kalinovi, aby ho zkusil prosadit v Československu.
„Hans byl designér, já konstruktér. Jeho myšlenku jsem rozpracoval pro technické stránce, a zatímco v Německu jeho návrh označili doslova za plastikový hnůj, u nás se nápad hned zalíbil,“ vzpomínal Jiří Kalina.
Igráček, Roto či autodráhy. Tradiční hračky z Vysočiny si oblíbili i v zahraničí |
Prototyp Igráčka vznikl v roce 1971 a výtvarná komise ho schválila. Jenže výroba se chystala dlouhé roky. Beck mezitím v Německu zdárně argumentoval úspěchem figurky u nás a v roce 1974 uvedl na trh své panáčky pojmenované Playmobil. Igráček se začal prodávat o dva roky později.
Strach z policisty
Jako první přišel na trh zedník s řadou nářadí, po něm následovaly desítky dalších profesí. Každý rok se objevila zhruba tři nová povolání. Mezi prvními byl hasič, kuchař nebo automechanik. Zrodil se i příslušník VB. „Měli jsme trochu obavy, jak bude postavička v uniformě přijata. Aby si třeba někdo nemyslel, že si z policistů děláme legraci. Ale nakonec to dopadlo dobře,“ smál se Kalina.
Na vzniku figurky se podílela také designérka Marie Krejchová, která si záhy prosadila Igráčka v sukních. Mezi prvními ženami byla zdravotní sestra a učitelka. „Díky Marii jsme měli ženskou postavu dříve než Playmobil,“ pochlubil se Kalina.
Přestože německý výrobce tvrdě postihoval všechny snahy o napodobeniny, Igráčka nechal na pokoji. „Existovala jakási gentlemanská dohoda. Hans Beck dobře věděl, že bez něj by nebylo Playmobilu,“ řekl Kalina.
Playmobil se navíc za železnou oponou oficiálně neprodával. Přesto musel Igráček čelit konkurenci. Družstvo Směr přispěchalo s řadou figurek Hej rup. Byly menší, z měkčího plastu a na rozdíl od Igráčka mohly střídat nohy a „chodit“.
Zatímco nad Hejrupáky se po čase zavřela voda, Igráček se vyráběl i po roce 1989. Družstvo Igra se snažilo jít s dobou, na trhu se objevila i zvířata nebo dopravní prostředky. V 90. letech se figurka konečně dočkala nosu, později se naučila třeba lyžovat nebo jezdit na skateboardu. Inovace ale nestačily a výrobce v roce 2006 zkrachoval.
Pohádkové jmění
Po několika letech značku získal nový český majitel a opět rozjel výrobu. Figurka se začala více usmívat, dostala také otáčivé zápěstí. Ve střední a východní Evropě se prodává pod zavedeným jménem, na západních trzích nese označení Pokeeto. Ročně se vyrobí statisíce kusů.
Zatímco Hans Beck pohádkově zbohatl, Jiří Kalina si o něčem takovém mohl nechat jen zdát. Příliš se tím ale netrápil. Dále se věnoval vymýšlení hraček i milované modelařině. Napsal několik knih a po sametové revoluci tři roky vedl časopis ABC. Zemřel na počátku roku 2022.
1. dubna 2016 |
