Jmenuji se Veronika a o tenhle příběh se dělím s těžkým srdcem - je o lásce, volbách a těžkostech, kterým jsem musela čelit na své nekonvenční cestě polyamorie. Všechno to začalo, když jsem si uvědomila, že mě konvenční pravidla lásky svazují a nedělají šťastnou. Toužila jsem po hlubším spojení, po lásce, která nebude mít hranice a hloupá omezení. A tak jsem se pustila do polyamorie – u nás stále ještě málo prošlapané cesty, která však z mého pohledu nabízí hlubší pocit naplnění než tradiční vztahy.

Díky přijetí polyamorie jsem prozkoumala složitosti více vztahů najednou. A byla to cesta, která vyžadovala upřímnost a ochotu zpochybnit zažité představy. Když jsem se ponořila do tohohle neprobádaného území, objevila jsem v sobě nově nalezenou rovnováhu a určitou opravdovost, která mi léta unikala.

Polyamorie mě připravila o několik cenných přátelství

Cesta, kterou jsem si zvolila, bohužel nebyla bez zkoušek. Společenské stigma spojené s netradičními vztahy na moje nově nabité štěstí vrhalo a vrhá stín. Moje nová životní filozofie mě připravila o pár přátel, kteří nebyli schopni pochopit nebo přijmout mou volbu. Většinou se ode mě odvrátili a nechali mě potýkat se s osamělostí a přetrvávajícím pocitem izolace. Tíha jejich odsudků mě tížila – pochybovala jsem o sobě i svých rozhodnutích a bojovala sama se sebou.

Útěchu jsem našla ve společenství spřízněných duší – nových přátel, lidí, kteří chápou složitost lásky a bezpodmínečně mě podporují. Společně jsme vytvořili jakousi bublinu porozumění a soucitu a vytvořili bezpečné útočiště, kde jsou naše příběhy, obavy a vítězství ceněny a přijímány.

Díky tomu všemu, co jsem kvůli polyamorii zažila, jsem si uvědomila, že moje rozhodnutí, ačkoli jsou pro mě osvobozující, se mohou setkat s opovržením a nepochopením ze strany ostatních. Není mým úkolem přesvědčovat nebo obracet ostatní na jinou víru, ale nabídnout pohled do spletitostí netradičního milostného příběhu.

Důležité je zachovat si otevřenou mysl

V neprobádaných vodách lásky se dosud pohybuji s pokorou a s vědomím, že na světě existují různé perspektivy. Snad i proto, že se mé rozhodnutí najít štěstí vymyká společenským normám, jsem si vědoma bolesti, kterou mohou způsobit, nebo nepohodlí, které mohu v některých lidech vyvolat. Ale každý by měl mít na paměti jedno: cesta každého člověka je jedinečná a mým záměrem není podkopávat tradiční hodnoty, které jsou mnohým drahé.

Doufám, že sdílením svého příběhu podpořím porozumění a empatii, nikoliv snahu o schválení nebo potvrzení. Těm, kteří se snaží pochopit složitost netradiční lásky, nabízím, aby k ní přistupovali s otevřenou myslí a ochotou vést soucitný dialog. Kéž se naučíme přijímat rozmanitost a oslavovat nesčetné projevy lásky, které obohacují náš život.

*Jméno bylo z důvodu ochrany soukromí změněno.

Související články