Král psal česky i francouzsky a před rokem se stal jednou z osobností, které vyznamenala Francouzská akademie. V roce 2016 byl v Česku oceněn Státní cenou za literaturu.

Francouzská akademie ceny uděluje osobnostem, vynikajícím na poli kultury, a to s využitím francouzštiny. V Česku Královi Státní cenu za literaturu porota udělila nejen za jeho knihu kritických statí a esejů Vlastizrady, ale i za celé jeho dílo zahrnující i tvorbu v emigraci.

Slovník české literatury o Královi uvádí, že jako překladatel a zejména v roli editora se soustavně snažil o představení české poezie francouzskému publiku, například třemi antologiemi či básněmi Jaroslava Seiferta. Zasloužil se také o česká vydání některých zásadních textů francouzské avantgardy, mimo jiné rozsáhlého výboru z poezie André Bretona či prvního úplného překladu zakladatelského textu francouzského surrealismu Magnetická pole.

Ústředním tématem jeho tvorby jako básníka a esejisty byl vztah mezi skutečností a obrazností.

Původním jménem Chrzanovský, v roce 1950 přijal příjmení Král po svém otčímovi. Pocházel z lékařské rodiny, po maturitě na jedenáctileté střední škole (1959) studoval dramaturgii na FAMU (1960-1965). Poté pracoval do srpna 1968 jako redaktor v nakladatelství Orbis.

Po sovětské invazi emigroval do Paříže. Živil se v nejrůznějších zaměstnáních, mimo jiné působil jako lektor v nakladatelství Gallimard. V roce 1995 získal doktorát na Sorbonně. Hostoval na univerzitách v Paříži a Lyonu, rovněž na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2006 žil znovu v Praze.