V Čestmírovi herci létali díky železným plátům i vepřovému sádlu

Jen stěží byste ve vodách české kinematografie hledali pohádkovější dvojici než tu, kterou tvořili Miloš Macourek (†75) s Václavem Vorlíčkem (†88). A to doslova. Po fenomenálním úspěchu Arabely se tak přirozeně čekalo na jejich další seriálový počin.

Po čtyřech letech se diváci konečně dočkali a v roce 1984 se na televizních obrazovkách poprvé představuje šestidílný seriál Létající Čestmír. Příběh malého baculatého chlapce, který cestou do školy zakopne o tajemný modrý kámen, jenž ho přenese na planetu květin, zaujal děti i dospělé již po prvním díle. A nemohl za to jen skvěle promyšlený scénář, ale hlavně obsazení.

Zdravotní dozor v šatně

Zvučná jména jako Zdena Hadrbolcová (85), Petr Nárožný (84) nebo Iva Janžurová (81) slibovala výtečný počin. Sám sebe při natáčení překonal i Vladimír Menšík (†58), jenž byl vážně nemocný. Přesto si natáčení nemohl odpustit, i když dobře věděl, že na něj na place bude muset dohlížet zdravotní sestra. Ta byla připravena kdykoli zasáhnout, kdyby se mu přitížilo.

„Byl skvělý a chtěl si povídat i s námi, dětskými herci. Dokázal si se mnou sednout a klábosit s dvanáctiletým klukem o tom, co ho štve a baví,“ konstatoval Lukáš Bech (50), který byl jako kluk výjimečný nejen svým hereckým výkonem v roli Čestmíra Trnky, ale i nezaměnitelným chraplavým hlasem. Ten mu zůstal dodnes.

Natáčelo se od srpna 1982 do března 1983. „Čestmír byl mou poslední velkou spoluprací s Vladimírem Menšíkem. Už trávil mnoho času v maskérně, kde dostával kapačky a nechával si píchat injekce,“ vzpomínal na natáčení režisér Václav Vorlíček.

Drzouna okřikla Andrlová

Seriál se natáčel osm měsíců, takže na každý díl byl vyhrazen více než měsíc. To je v dnešní době nevídané, ale pokud se tehdy očekával výborný výsledek, bylo nutné si na něj počkat. Tím spíš, že velkou část peněz na vznik Létajícího Čestmíra poskytla koprodukce ze Spolkové republiky Německo. Tam si posléze Čestmíra přejmenovali na jejich zemi bližšího Ferdinanda.

Slavná titulní písnička Jakub Svoboda a Michal David (2015) Úvodní skladbu seriálu Létající Čestmír mají všichni spojenou hlavně s Michalem Davidem (62), který ji nazpíval. Za skvělý text a muziku však vděčí Karlu Svobodovi (†68) a Zdeňku Rytířovi (†69).

Po předešlé zkušenosti s pohádkovou Arabelou tvůrce nezaskočily ani složité létací triky. Ty vyřešili buď tím, že využili zadní projekce a za herci pozadí promítali, nebo loutkami.

„Nejnamáhavější bylo pro herce létání bez triku. To probíhalo tak, že jsem si musel lehnout na desku připevněnou na jeřábu, která byla vytvarována podle mého hrudníku. Nejdříve mě takhle zavěsili a pak až oblékali a líčili. Někdy to trvalo hodiny,“ prozradil Bech.

Ten nebyl před kamerou žádným nováčkem a hodně z toho těžil. Moc dobře si byl totiž vědom, že si může dovolit cokoli, ale nikdo se mu neodváží nic říct, protože ho zkrátka potřebují.

„Čím na mě byli hodnější, tím víc jsem zlobil,“ přiznal po letech. Jediný, kdo se mu odvážil postavit, byla jeho seriálová sestra Ivana Andrlová (62). „Jo, s tou jsme se dost pošťuchovali, asi mě neměla moc ráda. Ale nedávno jsme se potkali a už je asi vše zapomenuto,“ smál se při rozhovoru pro měsíčník Nostalgie v roce 2017.

Jak vyhodili Menšíka?

Tvůrcům samotným ale nejvíce zavařila na první pohled naprosto běžná scéna. To když Antonín Kala (51) alias záporák Oskar Blecha vyhazuje z okna právě Vladimíra Menšíka.

„Byl tam za něj kaskadér. Točili to trikovou kamerou. Potom to bylo střiženo od momentu, kdy on skočil z postele na zem. Pod kobercem byla trampolína, on se od ní odrazil a v té chvíli jsem ho teprve chytal a vyhazoval z okna ven. Zkoordinovat skok a odraz bylo hodně těžké,“ popisoval Kala.

Dobrodružství ve vzduchu

Představitelé dětských rolí vzpomínají s oblibou právě na okamžiky, kdy se natáčelo létání. Antonín Kala, který hrál záporňáka Oskara Blechu, visel zrovna ve vzduchu, když se přehřála kamera, a proto se musela udělat hodinová přestávka.

„Aby mě technici nemuseli odmontovat a zase složitě věšet, hodinu jsem visel na drátech. A kaskadéři si se mnou z nudy začali v osmi metrech házet. Tenkrát jsem poničil pár dekorací, ale naštěstí jsem vyvázl bez zranění,“ popisoval po letech Kala.

Lukáš Bech zase vzpomínal na podmínky, za kterých se točilo: „Když se přestavoval obraz, tak jsem takhle visel i několik hodin. Od potu mi rezivělo brnění a byl jsem mokrej, protože se většinou točilo v ateliéru při umělém osvětlení a v ohromných vedrech.“

Jak naučit herce létat

Herci v seriálu létali díky důmyslnému systému, se kterým přišel kameraman a trikový mistr Vladimír Novotný řečený Mulínek (†82). Těm, kteří měli vzlétnout, se pod vrchní vrstvu oblečení navlékl železný plát, jakési brnění, a od něho vedla k mechanizmu umístěnému pod stropem ocelová lanka.

Přestože lanka byla tenká, ale filmaři i tak museli řešit problém, jak to udělat, aby si jich v záběrech nikdo nevšiml. A tak se před kameru postavilo sklo, které se přesně v místech, kudy lanka vedla, potřelo vepřovým sádlem. Díky němu bylo sklo ještě průhledné, ale lanko už nebylo vidět, protože obraz se trochu rozostřil.

Co dokázaly kouzelné květiny?

Rodinná sci-fi komedie nabízí příběh o kouzelných rostlinách z Planety květin a o tom, co všechno se může stát, když se kytky způsobující létání, mládnutí, stárnutí, větší sílu nebo chytrost, dostanou do nepovolaných rukou.

S triky si tvůrci museli poradit ještě postaru, bez počítačů. Kouzelné květiny pro seriál vyrobil trikový výtvarník Boris Masník (71), řada proměn se ale realizovala bez trikových odborníků, jen díky hereckému umění.

29 fotografií

Vzpomeňme na koncert Ivy Janžurové a Petra Nárožného, kdy po přičichnutí ke květině dobra rozdávají veškerý svůj majetek, nebo na proměnu jejich syna Oskara Blechy z nejhloupějšího žáka v naprostého génia a vědeckou kapacitu.

Ačkoli fenomenální úspěch Arabely tvůrci překonat nedokázali, Létající Čestmír patří stále mezi seriálové evergreeny a televize ho dodnes reprízují. Seriál viděli diváci kromě Německa i ve Vietnamu, Mongolsku, Maďarsku, Bulharsku a v Polsku.

Kdy vznikla legendární dvojice? Václav Vorlíček a Miloš Macourek při natáčení pohádky Rumburak (Praha, 7. května 1984) Všichni vědí, že po pracovní stránce patřil Miloš Macourek k Václavu Vorlíčkovi. Jak ale toto spojenectví vzniklo? Objasil to sám režisér. „Seznámili jsme se ve vlaku cestou na první dětský filmový festival ve Zlíně v roce 1961. Zapovídali jsme se a zjistili, že máme hodně společných zájmů. Svěřil jsem se mu, že mám nápad na komedii s komiksovými postavami. Miloš se okamžitě chytil…,“ vzpomínal před lety.