Pan šéf začal slibovat a přitom mi sahal na kolínko, tak dostal facku, vzpomíná Dagmar Pecková na to, jak dostala padáka z drážďanské opery. V rozhovoru pro týdeník Tina hovořila slavná mezzosopranistka nejen o životě v Německu, ale také o tom, proč dnes sklízí úspěchy spíš v činohře.
Narodila jste se 4. dubna, ve znamení Berana. Jací Berani jsou? Mají v sobě schopnost se prosadit. To není jen plus. Někdy to může člověka naopak brzdit.
Beran si jde za svým, nekouká napravo ani nalevo. Vy jste prý na tomhle principu měla konflikt se šéfem drážďanské opery? Protože po mně vyjel. Já jsem dostala nabídku z berlínské Staatsoper a byla jsem na vážkách, jestli odejít, nebo ne. Pan šéf začal slibovat a přitom mi sahal na kolínko, tak dostal facku. Druhý den jsme měli odjet do Hamburku s operou Ariadna na Naxu, a když jsem ráno přišla k autobusu, dozvěděla jsem se, že nikam nejedu. Do Drážďan jsem se směla vrátit až v roce 1994. To už tam nebyl.
V té době jsem byla v Karlíně a z průšvihu mě vysekal tehdejší ředitel Hardt, který mě miloval. V Karlíně tehdy zahlazoval moje průšvihy, třeba když jsem byla na starší kolegy drzá.
Dagmar Peckováoperní pěvkyně
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
