Antonín Panenka se zapsal do fotbalové historie především penaltou ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976. V té době byl na vrcholu kariéry, to s sebou ale kromě pozlátka neslo i množství zákazů. „Tenkrát doktor a trenér, to byli pánové v kabině, muselo se jet podle jejich not. Knedlíky jsme nesměli, kouřit jsme nesměli, alkohol jsme nesměli. Tři nebo čtyři dny před zápasem jsme nesměli mít nic se ženskou,“ prozradil.
Někdy byl tento zákaz sexu obzvlášť přísný. „Jeden rok jsme hráli kvalifikaci na mistrovství světa a hrálo se středa a sobota. Půl roku!“ vzpomíná na nejdrsnější období Panenka, kterému slávu předpověděla kartářka, když byl ještě v matčině břiše.
„Maminka se mi svěřila, že jí kartářka řekla, aby si mě nechali, že budu syn a budu slavný,“ říká bývalý fotbalista s tím, že bez toho by se nejspíš vůbec nenarodil.
Zemřela dcera legendárního fotbalisty Antonína Panenky |
„Přede mnou je sestra, která je jen o deset měsíců starší než já. Maminka, když ji porodila, hned přišla do jiného stavu, tak přemýšleli, jestli si mě mají nechat, nebo ne. Někdo jí poradil, že se má jít zeptat kartářky. Tak šla. Řekla jí, aby si to dítě určitě nechala, že ho jednou bude znát celý svět. Díky kartám jsem tady,“ dodává mistr Evropy z Jugoslávie 1976 a autor pověstného „vršovického dloubáku“.
