Jaké byly Vánoce u vás doma, když jste byla malá?

Často vzpomínám na Vánoce u babičky v Pardubicích, kam jsme přijížděli takříkajíc k hotovému, to se líbilo hlavně mojí mamce. A my, děti, se zase těšily na celé příbuzenstvo. Vybavují se mi i Vánoce na horách, které jsme trávili na rekreaci na chatě ROH. To bylo fajn, protože jsme mohli celý den lyžovat a večer přijít k připravené štědrovečerní večeři, která plynule přešla v karneval a zábavu ve stylu filmu Anděl na horách. V živé paměti mám, jak jsme masky vyrobily z věcí, co dům dal. Brácha Tomáš šel za piráta, s puntíkatým šátkem, nakreslenou jizvou na tváři a dřevěnou nohou. Já šla za Carmen v mámině sukni… A tyto masky jsme recyklovali i na další karnevaly. 

Snažíte se něco z toho přenést do svátků, které teď slavíte se svou rodinou? 

Některé zážitky jsou nepřenositelné. Kouzlo Vánoc, které prožíváte jako dítě, a Vánoce, které připravujete jako dospělý, se velmi liší. Pamatuji si, jak babička chystávala těsto na spousty druhů cukroví už od začátku prosince. A jak dědeček stával frontu na pomeranče a mandarinky, aby o tuto vzácnost nebyla vnoučata ochuzena. Nebo jak mamka prala koberce, záclony a cídila celý byt… a my děti si pak užívaly vůně Vánoc se slavnostní štědrovečerní večeří, pohádkami a s rozbalováním dárků. 

Je těžké vybírat dárky pro vaše nejbližší? 

Je to těžké, i když je dnes všeho všude dost. Pamatuji si i na jedny groteskní Vánoce, kdy jsme si měnili dárky navzájem, které, ačkoli jsme je vybírali a darovali s láskou, tak bohužel neseděly. Jediné, čím jsme se vždycky trefili, byla voda po holení Pitralon pro dědouška. 

A co vy? Je snadné vám udělat radost? 

Mně největší radost udělají