„Na ni byli rodiče ostřejší, ale nedokážu si vysvětlit proč,“ zavzpomínal Zaňák na dětství s mladší sestrou. „Když máma vzala řemen, že mě sešvihá, tak ona nastavovala svůj zadek. Ona je ochranářka. Musí každého ochraňovat včetně mě,“ dodává.
Dětství měli podle něj idylické. „Vyrůstali jsme v době, kdy byl svět výrazně jednodušší. Za starého režimu, který k nám nedodával žádné informace, které by nás rozrušovaly. Dnes si mladí mohou přečíst zprávy z jakéhokoli místa na světě a těch zpráv je strašně moc a ten mladý mozek to nemůže pohltit. My měli tu hlavu čistou a na mládí vzpomínáme opravdu hezky. Rodiče nám vytvořili krásnou rodinnou atmosféru,“ říká Zaňák s tím, že ale nebyli vedeni k umění.
Nikdy jsme se nepohádali, říká Lucie Bílá o osmiletém vztahu s mladším Filipim |
„Já jsem nebyl vybaven talentem ani zbla. Všechno to vyfasovala Lucie. Ale nebyla vedena rodiči k muzice ani zpěvu. Že zpívá, je zásluhou toho, že jako malá školačka šla zpívat na nějakou schůzi do kulturáku a všimly si jí nějaké učitelky z lidové školy umění a začaly se jí věnovat,“ popisuje.
Rodina ji podpořila a chápala, když se vzdala svého rodného jména. „Hana Zaňáková zní možná zvukomalebně, ale obchodně moc ne. Iniciály byly stejné jako Hana Zagorová. Byla tu i alternativa, měla se jmenovat Lucie Andersonová, ale to znělo moc dekadentně a neprošlo by, aby tady za komunismu měl někdo skandinávské jméno, takže z toho vyplynulo Lucie Bílá,“ popsal Karel Zaňák s tím, že sám ji oslovuje stále jménem Hana.
Na rozdíl od své sestry neměl Karel Zaňák nikdy umělecké ambice. Původně byl ocelář, ale pak se vrhnul na tiskařinu, v níž i podnikal. Od roku 2020 je provozním ředitelem divadla Lucie Bílé, kde pracuje v současnosti i její syn Filip Kratochvíl.
„Filip je budoucí majitel divadla. Teď v něm pracuje jako technik. Zkouší si zákulisí provozu. Dělá to profesionálně a to, že je syn Lucie Bílé, se tam neprojevuje, to by bylo nespravedlivé vůči kolegům. Z profesního hlediska jsme si všichni rovni,“ říká Karel Zaňák s tím, že stinnou stránkou takového podniku je, že na rodinných setkáních se dál probírá jen práce.
„Ale zvýšili jsme osobní kontakt. Dřív jsem se setkávali hlavně na soukromých návštěvách, potom tři roky jezdění po koncertech, pak přestávka a teď nás to hodně sblížilo, protože řešíme spoustu problémů, byť jsou profesionální,“ dodává bratr Lucie Bílé.
