22°C
Karel Smyczek se narodil 31. března 1950 v Mělníku, vyrůstal však ve Slaném, kde mimo jiné hrál ochotnické divadlo. Atmosféru malých měst měl rád, což se v pozdějších letech odrazilo například v seriálu Bylo nás pět, který natočil podle knihy Karla Poláčka. Už jako malý kluk zamiloval do pohyblivých obrázků a zatoužil spíše po televizní obrazovce nežli po divadelních prknech. Bylo mu devět let, když začal točit své první filmy.
Jeho debutem byl film Zpívající pudřenka z roku 1959, o rok později ztvárnil výraznou roli nemocného chlapce ve filmu Holubice Františka Vláčila. Diváci si jej jistě vybaví i z líbezné komedie Táto, sežeň štěně! či z povídkového filmu Láska nebeská. Časem si uvědomil, že „život“ dětských hvězd, co si zvyknou na světla ramp, je pomíjivý. „Je tu nebezpečí, že se k tomu dítě upne a v období puberty se ukáže, že bezprostřednost, o které se domnívá, že je talent, ztratí,“ vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
VIDEO: ČESKEJ BIJÁK - KAREL SMYCZEK
ČESKEJ BIJÁK - KAREL SMYCZEK Videohub
Od konce 70. let však diváci jméno Smyczek začali číst převážně v kolonce režie. Na FAMU šel s tím, že chtěl točit filmy pro děti. Nakonec se to ale podle něj ale „nějak zvrtlo“ a on čistě dětský film nikdy nedělal. Rád ale točil filmy pro mladé publikum – například snímky Jen si tak trochu písknout, Jako zajíci a především dnes již kultovní (a podle autorů Ivo Pelanta a Radka Johna „proti režimu poťouchlejší“) Sněženky a machři, které měly obrovský divácký úspěch a dodnes se těší velké popularitě.
V posledních letech ho začalo trápilo zdraví – před šedesátými narozeninami se potýkal s rakovinným nádorem v krku. Na rozdíl od mnohých ve své vážné nemoci žádné klady neviděl. „Nepotřeboval jsem projít takovým martyriem, abych si uvědomil zásadní hodnoty, jak to občas slýchám u lidí, kteří prošli rakovinou. Já jsem ještě dopadl dobře. Musel jsem se ovšem učit znovu mluvit, protože jsem přišel o část jazyka,“ prozradil Deníku.cz. Nemoc překonal a nezbývá než mu popřát do dalších let už jen zdraví.
