22°C
Proč až loni?
„Petra mohla hrát v seriálu už od začátku. Dal jsem jí přečíst scénáře první série, ale nic vhodného tam pro ni nebylo. Navíc nemá ráda tu urputnost hrát za každou cenu. Uplynuly roky, a pak se jednou vrátila ze setkání jejich ročníku DAMU v Poněšicích, kde do ní spolužáci hučeli, že je hloupá, když nehraje.“
A to rozhodlo?
„Nějak se jí to rozleželo a přišla za mnou, jestli by v poslední řadě seriálu nebyla pro ni nějaká role. Docela mě to zaskočilo, tak jsem jí řekl, že o tom musím popřemýšlet, protože dějové linky už byly hotové. Nakonec jsme jí tam dopsali roli zdravotní sestřičky, která v ordinaci na Srní už několik let chyběla. Takže to je celé.“
Čím to je, že na diváka tak silně působí příroda?
„Myslím, že Šumava na diváky seriálu Policie Modrava působí příjemně, uklidňuje, ale zároveň má v sobě jakési neprobádané tajemství, které přitahuje.“
Cítíte vliv Šumavy i na sobě?
„Samozřejmě. Jsem Plzeňák a na Šumavu jsem jezdil od dětství. Třeba na Modravě jsem v padesátých letech zažil třímetrové sněhové bariéry. Bylo mi tehdy šest sedm let a pamatuji si, jak jsem se na Klostermannově chatě probudil a nebylo vidět kvůli sněhu ven. Později jsme s kamarády z průmyslovky jezdili na lyže vlakem na sobotu a neděli do Železné Rudy. Bylo to dobrodružství, protože jsme neměli zajištěné ubytování. Ale nakonec jsme vždycky sehnali nějaký pokojík v podkroví. Tam se většinou netopilo a občas nám v ešusu do rána zamrzla voda. Ale byla to nádhera.“
Pak jste si tam prý pořídil chatu.
„Až po letech. Mám ji tam čtyřiadvacet let a už jsem za tu dobu zažil všechny možné tváře Šumavy – od krásného počasí až po vichřice, které lámaly stromy a stožáry elektrického vedení.“
Proč myslíte, že si lidé v tak velké míře oblíbili zrovna kriminální příběhy?
„Protože skrývají tajemství, a to diváky přitahuje.“
Je to u režiséra stejné jako u herce? Myslím tím, že dovede natočit úplně rozličné filmy.
„Není to obvyklé. Točil jsem jak vážné filmy, tak crazy komedie. Někteří herci jsou bytostně komediální a jiní tragédi. Ale někteří mohou hrát všechny žánry.“
U Discopříběhu a filmu Vítr v kapse jsem měla pocit, že hodně rozumíte mladým. Nebo byste to natočil stejně i ve svých pětasedmdesáti?
„S mladými herci jsem moc rád pracoval, s Lukášem Vaculíkem, Sagvanem Tofim, Rudlou Hrušínským nejmladším, Jarkou Stránskou, Markem Vašutem a dalšími. Kdybych měl pro ně dobrý scénář, tak bych s nimi hned točil bez ohledu na můj věk. Ale to je jen příjemná teorie, protože žádný takový scénář nemám. Navíc si myslím, že vnímání mladého publika se radikálně posunulo někam, kam už nedohlédnu.“
Prý jste řekl v rozhlase, že kdybyste mohl, vymazal byste Discopříběh II ze svého života. Proč?
„Nepamatuji si, že bych něco takového řekl. Zřejmě jsem myslel film Jak ukrást Dagmaru, který se mi opravdu nepovedl. To se bohužel někdy stává každému režisérovi. Mohl bych dát příklady, ale myslím, že to nemá smysl.“
Cítíte se jako šťastný člověk?
„Relativně ano. Jsem šťastný, že jsem jako režisér a scenárista ještě zažil éru Filmového studia Barrandov, které vyrábělo ročně kolem třiceti celovečerních filmů. Tam byli ve všech profesích skuteční odborníci a machři. Dnes je to bohužel jinak. Produkci seriálu Policie Modrava jsme měli na Barrandově v nových halách. Občas jsem se prošel těmi prázdnými chodbami a nostalgicky vzpomínal. Že by se tam točil český film? Ani omylem! Buď zahraniční reklamy, nebo seriály.“
Stalo se během natáčení Policie Modrava něco, co vás rozhodilo?
„Těch situací, kvůli kterým jsem se rozčiloval, bylo na téhle poslední řadě seriálu hodně. Ale je to za mnou a nechci se k tomu vracet.“
Jak jste přesvědčil Jaroslava Satoranského, aby opět přijal roli majora Koutného?
„Jarda Satoranský je můj přítel, navíc je ve skvělé fyzické i duševní kondici, takže jsem ho nijak přesvědčovat nemusel.“
Jaké máte nejbližší pracovní plány?
„Jo, to je otázka...“
Hvězda Policie Modrava Paluzga: Vypadá to, že další řada bude! Hana Höschlová, Jan Jedlička
Natočil trháky
Režisér Jaroslav Soukup natočil mnoho diváckých trháků jako Vítr v kapse, Láska z pasáže, Drsná planina, Pěsti ve tmě, Discopříběh, Discopříběh 2 a Kamaráda do deště a Kamaráda do deště – Příběh z Brooklynu. Po Svatbě upírů se věnoval trilogii Byl jednou jeden polda. Většina jeho filmů se často reprízuje.
Kráska z Poldy
Herečka Petra Martincová (53) potkala o 22 let staršího režiséra Soukupa v roce 1995 při natáčení komedie Byl jednou jeden polda, kde hrála krásnou policistku např. po boku Ladislava Potměšila. Soukupovo manželství už v té době nefungovalo, rozvedl se a pokoušeli se s Petrou o dítě. Jejich touha nebyla bohužel kvůli hereččině genetické vadě naplněna. O role měla v poslední době nouze, proto začala podnikat v Rakousku v cestovním ruchu.
