22°C
„Byl pro mne kamarád, přítel a kus života. V éře Provázku jsme byli úderkou, která se probíjela tehdejším režimem,“ zavzpomínal herec Miroslav Donutil.
Ten se společně s manželkou Zuzanou přivítal s hudebním skladatelem Milošem Štědroněm, který působí v Divadle Husa na provázku. Toto divadlo bylo i domovskou scénou Jiřího Pechy.
Po půl druhé přišel také Bolek Polívka, který s Pechou vytvořil nerozlučnou dvojici. Byl skleslý, ale už smířený se smrtí jednoho z nejbližších kamarádů. „Byli jsme si hrozně blízcí. Byli jsme takoví pobratimové. Peca dokázal vytvořit role nejen plebejské, ale i ty náročnější,“ řekl před začátkem obřadu.
Mezi smutečními hosty byli i spisovatel Milan Uhde, herci Arnošt Goldflam, Břetislav Rychlík, Pavel Zatloukal, Jaromír Tichý (Barin z Manéže), Václav Svoboda, režiséři Jiří Strach i Jan Hřebejk.
„Byl to skvělý člověk. A jako herec? Od něj se mohl člověk jen učit," vysekl poklonu zesnulému parťákovi Arnošt Goldflam.
Polívka vedle vdovy
Pohřeb začal úderem 14. hodiny. V přední řadě seděla vdova Jana s dcerami Terezou a Veronikou. Vedle nich usedl i Bolek Polívka.
Lidé přinášeli květy k rakvi. Herci z Provázku stáli v hloučku vlevo od rakve. Síň byla zcela zaplněná. Na obrazovce se promítaly hercovy fotografie. Mnoho z nich bylo s Bolkem Polívkou.
Přírodní úkaz
Herci se loučí se zesnulým kolegou čtením osobních vzkazů. „Jeho herectví bylo přírodní úkaz," řekl divadelní dramaturg Petr Oslzlý.
Hned poté se síní rozlehl nezaměnitelný hlas Jiřího Pechy z jednoho z představení. To i přes vážnost okamžiku vykouzlilo hostům na tváři úsměv.
„Už nikdo nespočítá, kolik jsme toho strávili na jevišti, po zkušebnách, hospodách. Peco, boží člověče, nikdy na tebe nezapomeneme! Sbohem,“ rozloučil se Bolek Polívka. Poté se rozezněl zpěv písniček z repertoáru divadla v podání hereckých kolegů.
Poslední potlesk
„Jsem rád, že existuji, že ještě sem…,“ zněl znova hlas Jiřího Pechy. Do strnulého ticha síně se následně rozezpívala Eva Olmerová s písní Čekej tiše. Na obrazovce se střídaly fotky Jiřího Pechy – civilní i z jeho rolí.
Krátce před půl třetí rakev mizí. Rodina i přátelé povstali. Ozývá se poslední potlesk pro Jiřího Pechu. Trval celou minutu. Síní zní slavná píseň Knocking on heavens door (Klepám na nebeskou bránu).
Cena za Babičku
Pecha byl rodák z Třebíče. Ztvárnil mnoho velkých rolí včetně krále Leara nebo titulní úlohy ve „fetišistické revue“ Babička, za kterou dostal Cenu Alfréda Radoka. Odborníci na Pechovi oceňovali zejména hereckou živelnost a zemitost, stejně jako schopnost ztvárnit komické i dramatické role. Většinu své herecké kariéry spojil s brněnským divadlem Husa na provázku, v němž působil od přelomu 60. a 70. let až do důchodu.
Do širšího povědomí vstoupil Pecha také jako jevištní partner Boleslava Polívky. Hráli spolu například v inscenacích Pezza versus Čorba nebo Poslední leč. Ztvárnil mnoho televizních a filmových rolí, třeba v Baladě pro banditu, Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Zapomenutém světle či pohádce Lotrando a Zubejda.
