23°C
Rodiny Brdečků a Werichů k sobě měly velmi blízko. Tatínek Terezy Brdečkové, výjimečně nadaný scenárista a výtvarník Jiří Brdečka, spolupracoval s Jiřím Trnkou, který jej v padesátých letech doporučil Janu Werichovi. Vzniklo mezi nimi hluboké přátelství a natočili spolu populární filmy jako Císařův pekař - Pekařův císař nebo Byl jednou jeden král...
Tereza Brdečková se s Werichovou vnučkou Zdenkou Hulik naposledy setkala, když jí bylo 23 let a Fanči pouhých 13. Mladší dívenka jí však zmizela ze života a opět se setkaly pouze náhodou. „Mám pocit, že otec chtěl, aby se naše rodiny znaly,“ říká Brdečková o prozřetelnosti, která je svedla k sobě. Fanča žijící ve Švýcarsku se novinářce svěřila, že neví, co má dělat s veškerou „werichovskou“ pozůstalostí, a Brdečková se nabídla, že jí pomůže: „Setkali jsme se a říkala mi, že by chtěla, aby o její mamince vznikla knížka, film nebo cokoliv, protože její pověst je v Česku strašná a je to velice nespravedlivé. Byla to nadaná ženská a pro ni úžasná matka,“ jmenuje hlavní důvod, proč Fanča svěřila Tereze Brdečkové pozůstalost.
Svůdník Werich
Dopisy, Werichovy deníky, nejrůznější zápisky a vše, co se dochovalo, nemělo podle Brdečkové většinou žádné datum, a proto bylo velmi složité dokumenty chronologicky zařadit. Nakonec se to ale podařilo a Brdečková z rodinného pokladu vyčetla, jak se Werich se Zdeničkami a Janou měli rádi. I když to s ním ženy žijící v jedné vile neměly vždy jednoduché! Manželka Zdeňka se kupříkladu musela vyrovnávat s Werichovými zálety.
„Voskovec píše, že byl Werich ohromně na ženský a že jich měl spoustu. Myslím si, že ani Zdeňka nečekala, že si budou celý život věrní. Za mých mladých let se na to lidé dívali jinak než dnes. Ta trvalá manželství nestála na tom, že se nikdy nepodíváme na někoho jiného nebo že s někým jiným na chvíli nebudeme. Život byl daleko těžší než dneska a za zradu nebyl považovaný úlet a podobně. Horší byla zrada přátelství v manželství. Manželé tehdy museli čelit tolika věcem, že to v rodinách v mém okolí nikdy nebylo na prvním místě,“ vysvětlovala v podcastu Brdečková.
Tragický konec
O konci sedmdesátých let ve vile na Kampě, kde Werichovi žili, se tradují nejrůznější šokující příběhy. Podle Terezy Brdečkové je kupříkladu nesmysl, že by Jana pronásledovala svého tatínka se sekerou. Tento a další podobné příběhy prý roznášeli lidé, kteří se dostali domů k nemocným a sledovaným Werichům. „Říkalo se, že to byl dům hrůzy, ale tragédie těch lidí byla, že se měli strašně rádi,“ zdůrazňuje Brdečková, jak silné pocity v těch letech u Werichů panovaly, a dodává: „Oni v těch potížích, které narůstaly a byly dané zhoršujícím se Werichovým a Zdeňčiným zdravotním stavem, nemohli bez sebe vůbec být,“ líčí, že i v nejtěžších momentech se milovali.
V dubnu 1980 zemřela Zdeňka a Jana se pečlivě starala o těžce nemocného tatínka.„Werich nakonec neviděl, neslyšel, nemohl pořádně chodit. Když sehnali ošetřovatelku, která se starala o prezidenta Ludvíka Svobodu, tak to byla osoba, kterou nesnášel. Jana tak na to byla jediná. Nakonec onemocněla i ona a všichni umřeli v rozmezí jednoho roku,“ vypráví Brdečková. Jan Werich zemřel 31. října a jeho dcera Jana o půl roku později. Z rodiny Werichů žije jen Fanča a její dcera Jana. Díky Zdence a Tereze Brdečkové ale můžeme znova na návštěvu do vyhlášeného ráje bohémy - do vily na Kampě.
Jak Zdeňku Werichovou ovlivnilo úmrtí sourozenců a rodičů, proč Jan Werich nakonec z Česka neemigroval a čím je Fanče podivná svému dědečkovi, prozradila Tereza Brdečková v Blesk Podcast:
Blesk Podcast: Werichova vnučka odhalila nitro rodiny. Brdečkové svěřila korespondenci a deníky Jiří Marek, Elmer Carvalho
