22°C
Adolf Hitler chce vidět do budoucnosti! Vysílá proto členy nacistické okultní organizace Thule, aby v Čechách našli ostatky mytické kněžny Libuše, která prý věšteckým nadáním oplývala. Mají dodat patřičnou sílu jeho vlastnímu médiu, potažmo zajistit Vůdci nadvládu nad veškerým životem na této planetě… i mimo ni! Budoucnost blízká i vzdálenější je však zatím velkou neznámou nejen pro Hitlerova vojska, ale i pro legendárního Péráka, nejhledanějšího muže protektorátu. Každý nový den je pro něj nejistou sázkou na přežití, a po útěku z přísně střeženého vězení pražského gestapa musel rezignovat i na svou roli ochránce nevinných. A pak se stane cosi, co jej donutí podepsat smlouvu s ďáblem. Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Jenže Pérák - hrdina a symbol protinacistického odboje - rozhodně nebude skákat, jak nepřítel píská... Tak představuje komiks Pérák: Oko budoucnosti scenáristy Petra Macka (38) a výtvarníka Petra Kopla (43) vydavatelství Crew, které za osmdesátistránkovým dobrodružstvím stojí.
Proč by ale knihu měl čtenář vůbec otvírat, když na trhu je tolik skvělých světových komiksů? Právě proto, že Pérák je ryze český a je také dobře odvedenou prací autora příběhu i kreslíře. O tom, že duo dvou Petrů v komiksech funguje, přesvědčili už jako spolutvůrci seriálu Dechberoucí Zázrak (2015 až 2017). I ten se odehrával v Praze, v současnosti. Tentokrát nás autoři ale vedou do naštěstí vzdálené minulosti. Do dnů, kdy si lidé nemohli být jisti ani tím, že budou ještě ráno živí a znovu se setkají se svými blízkými. Že když odejdou ze svého domova, že se také v pořádku vrátí. Do dnů plných hrůz II. světové války, kdy nacistická monstra decimovala národy i jednotlivce kvůli šílené vizi svého vůdce Adolfa Hitlera. A tu přicházíme k dalšímu plus titulu Pérák: Oko budoucnosti.
Příběh je vystavěn na dobových reáliích, které připomíná a začleňuje do fikce. Stává se tak mimoděk téměř učebnicí, rozhodně však vnímavým svědkem krutých válečných událostí a činů. Přitom ale zůstává tím, čím má komiks být. Strhující podívanou, napínavým i humorným čtením, společníkem, který dokonale zažene nudu. Historická fakta se ke čtenáři dostávají jen tak na okraj, samozřejmě, a jsou zárodkem budoucí komunikace čtenáře s rodiči nebo prarodiči ve stylu „dědo, vážně se tohle stalo?“.
Pérák nepoučuje, není mravokárcem se zdviženým prstem, pouze průvodcem, který umí zahrát na správnou notu. Pérák je... kdo je vlastně onen Pérák? „Je pro něj typické spojení městské mytologie, reality druhé světové války a superhrdinské estetiky. Takto atraktivní kombinace podobným českým hrdinům chybí,“ řekl Blesku Petr Janeček (41) profesionální sběratel městských legend a autor knih sepsaných na jejich základě, který působí jako vyučující na filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
„Přestože ten původní Pérák byl spíše než kladným hrdinou nedůvěryhodný násilník, zloděj a lupič, za války vznikla domněnka, že tajemný fantom utíkající před dobovou mocí může vlastně být i jejím nepřítelem,“ uvedl Janeček. Ke svému jménu přišel Pérák podle obuvi vybavené pružinami, na kterých skákal po pražských střechách a proti válečným zlořádům bránil utiskované. Jeho dlouho citovanou podobu mu vtiskli režisér Jiří Trnka (†57) a scenárista Jiří Brdečka (64), když roku 1946 postavu poprvé přivedli na filmové plátno v třináctiminutovém animovaném filmu studia Bratři v triku Pérák a SS. Na jeho dobrodružství pak navázal v roce 1948 i komiks Pérákovy další osudy. Tento hrdina ve své době oslovil tisíce lidí. „Za druhé světové války v něj někteří lidé doopravdy věřili. Dodával jim větší naději, než jakákoli smyšlená postava z komiksu,“ prozradil Janeček. Dnes tedy překonal desetiletí a vešel do naší doby na stránkách zbrusu nové akce.
Pérák: Oko budoucnosti je komiksem, kterému se podařilo stát se univerzálním v tom, pro koho je určen. Jeho příběh si užijí stejně sotva náctiletí puberťáci jako jejich tátové. Nechybí prohnaní padouši, křehké dívky, napínavé a překvapivé momenty, tajuplná atmosféra a finále, jaké si každý grafický román zaslouží. Kniha pak navíc dovoluje nahlédnout za kulisy toho všeho. Prozradí, jak precizně komiks vznikal, jaké byly výtvarné postupy vedoucí k titulu, jenž jistě čtenář s radostí vezme do ruky víckrát. A ihned také zatouží po původním seriálovém sešitovém vydání, na které ostatně tento příběh místy poutá. Ne v samoúčelné reklamě, ale spíš ve skromných pozvánkách do dalších dobrodružství a akce, kterou by českému Pérákovi mohl závidět i Superman. Ti dva přitom pocházejí z téměř stejné doby, americký hrdina se poprvé objevil roku 1938. Náš Pérák je tak o něco mladší. O něco bližší českému čtenáři. A rozhodně stojí za to ho neminout.
