Já se vznáším, já si létám… zpíváte v muzikálu Biograf láska. Co vás osobně dokáže radostí odlepit od země?
Spousta věcí. Ale první, co mě napadlo, jsou sluníčko, milovaná osoba a dobrá písnička.
Jaká dobrá písnička vás potěšila naposledy?
Say Yes To Heaven od americké zpěvačky Lany Del Rey.
Co vás naposledy opravdu od srdce rozesmálo?
Vyprávění o posledním rande mojí kamarádky.
Jak strávíte letošní léto?
V červenci ještě stihnu vyjet s partou kamarádek na Sicílii, pak chvilku budu v Praze a na celý srpen mám naplánovanou sólo cestu jako dobrovolník do hostelu pravděpodobně na Srí Lanku.
S létem máme spojené slunce, dlouhé světlé dny, ale pojďme se zastavit u vašeho rozhodnutí pro pobyt ve tmě. Proč jste se k němu odhodlala?
O těchto pobytech jsem věděla už delší dobu. Na jaře jsem si na to pak nějakou náhodou vzpomněla a vzhledem k tomu, že jsem už nějaký čas meditovala, zaměřovala se na práci se sebou a rozvíjela pomalý životní styl, cítila jsem, že do toho chci jít. Že je to něco, co potřebuju zkusit.
Jak byste tuto zkušenost zhodnotila?
Ve tmě jsem strávila tři noci a byl to zážitek se vším všudy. Hodně jsem si odtamtud odnesla a nejvíc si to člověk uvědomí ve chvíli, kdy zas vyjde ven. Spousta lidí se konstantně něčím rozptyluje, ať už je to hudba, televize, společnost druhých. Málokomu nedělá problém jen tak koukat do zdi. No a tma je takový další level koukání do zdi, protože nevidíte ani tu zeď. Nudit se, to už moc nezažíváme, přitom je to velmi důležitá věc pro kreativní myšlení a čistou mysl. Neustále jsme bombardováni podněty z okolního světa. Jak má pak člověk zjistit, co si opravdu myslí, cítí, co ho třeba trápí, kdo je?
Pobyt pro mě byl takovou duševní i duchovní očistou. Prožívala jsem harmonii, klid na duši, radost, ale i diskomfort, netrpělivost, strach. Mohla bych o tom mluvit klidně několik hodin. Tak bych jen na závěr řekla, že to bylo krásné a někdy, až přijde správný čas, bych chtěla jet znovu a na delší dobu.
Přiblížíte ty kritické chvíle?
Samozřejmě také přišly. Ale nevypadli na mě žádní strašáci z hlubin mojí mysli, ti by se asi přihlásili, kdybych tam byla delší dobu. Občas mě jen přepadl menší strach z té tmy. Chodilo to ve vlnách. Ale ani v jednu chvíli jsem neměla tendenci to vzdát. Věděla jsem, proč tam jsem.
Uměla byste si pobyt ve tmě představit třeba jako příležitost k otestování nového partnera?
Takhle jsem nad tím vůbec nepřemýšlela, není to žádné kritérium. Ale pokud by byl těmto věcem otevřený, tak je to samozřejmě velké plus. Ochotu na sobě pracovat a rozvíjet se považuju za důležité hodnoty.
Nakolik vám vlastně herecká profese a s ní spojená viditelnost na veřejnosti mění život?
Poslední dobou cítím více pozornosti, stává se mi čím dál tím častěji, že mě lidé na veřejnosti poznávají. Občas je pro mě trochu nekomfortní to uvědomění, že nejsem anonym.
Kterou ze svých televizních postav máte nejraději?
Asi Báru Beránkovou z Dobrých zpráv. Je ambiciózní, čistá duše plná života a nadšení.
Nedávno jste uzavřela první sezonu zmíněného muzikálu Biograf láska, který je zároveň vaší první muzikálovou zkušeností. Jak se za tím rokem ohlížíte?
S velkou vděčností. Byla to jízda. Myslím, že se mi přes léto bude stýskat.
V muzikálu hrajete mladou milenku ženatého muže. Postava, kterou by měly minimálně divačky v sále spíše nenávidět, ale překvapivě působí vlastně pozitivním dojmem. Jaký k ní máte vztah vy?
Já jsem tu roli takhle od začátku vnímala. Nechtěla jsem ji ztvárnit jako černobílou karikaturu. Je pro mě důležité, aby u každé postavy divák našel pochopení, ať už je typicky kladná, či záporná. V našem muzikálu každá postava touží po lásce. I ta moje Markéta, jen o ní má trochu jiné představy. S touhle myšlenkou jsem při ztvárnění pracovala.
V Divadle Kalich se po prázdninách objevíte v dalším muzikálu, v romantické komedii Srdcový král. Zahrajete si v něm zase jiný typ hrdinky?
Mojí rolí je romantická dívka, která touží po lásce podobně jako Markéta z Biografu, ale trošku jinak. Na Srdcového krále se moc těším. Tenhle broadwayský muzikál provázejí největší hity Elvise Presleyho, a toho já mám ráda. Hlavně v něm o mnoho víc tančíme, což mi v poslední době chybělo. Navíc jsme se tam opět sešli skvělá parta!
Svého času jste natáčela podcast na nejrůznější ženská témata. Co vnímáte jako největší nešvar ve vnímání postavení žen v dnešní české společnosti?
Že si někdo stále myslí, že tady máme rovnost pohlaví, a tudíž není co řešit.
Podcast jste se spoluautorkou natáčely poměrně hodně mladé. Změnila byste něco na svých tehdejších názorech?
Já jsem naše podcasty dlouho neslyšela, ale přemýšlela jsem, že bych si je znovu pustila přesně z toho důvodu. Abych zjistila, jak moc se mé názory teď liší. Nicméně si myslím, že jádra mých hodnot jsou stále stejná.
30. srpna 2022 |
