Jaká je podle vás ta realita tréninku oproti tomu, co jste očekávali?
Richard: Je to drsnější. Je to úplně jiné. (smích) Já jsem si myslel, že mi to půjde tak nějak snáz a že kdyžtak to tam nějak zahraju a že ji tím vlastně jako oklamu. Hned po prvním tréninku jsem zjistil, že tohle se mi opravdu nepodaří.
Dominika: Já si myslím, že Iva Kubelková to úžasně vystihla, když řekla, že to opravdu není „jen tak to zahrát“. Je to vrcholový sport a musíte zvládnout svoje tělo, protože v tanci tělo slouží stejně jako v hudbě hudební nástroj.
Jací jsou tanečníci?
Richard: Jsou neuvěřitelní. Opravdu musím říct, že to obdivuji. Protože to, co s tělem dokážou a jak to vlastně pak vypadá, že je to taková lehoučká záležitost, ruka sem, noha tam, bok na jednu stranu, na druhou stranu… Ale ta koordinace, aby to tak ladně vypadalo, to je fakt neuvěřitelné. Byl jsem se s dcerou Berenikou podívat na baletní představení Romeo a Julie v Národním divadle a teprve teď jsem dokázal mnohem více ocenit to taneční umění, které jsem na tom jevišti viděl. Díky všem těm tréninkům, které tady s Domčou absolvuji.
Foto: Richard Krajčo vyrazil na baletní představení s dcerou Berenikou, kterou má se svou druhou manželkou, Martinou Poulíčkovou:
Tanec je o stoprocentní autentičnosti, co všechno jste musela Richarda naučit?
Dominika: O autentičnosti? Myslím si, že Richard je jeden z nejvíc autentických lidí, co znám, takže v tom ho opravdu nemusím učit. A to se mi vlastně na tom i líbí, na spolupráci s Richardem. Myslím, že jsme na jedné energické vlně a že to chceme dát tak, jak to cítíme. Hledáme za tím hloubku, dáváme tím tancem i hlubší smysl, protože chceme, aby to mělo nějakou i emoční výpovědní hodnotu, nejen vrtění zadkem, když to tak povím. Takže v té autenticitě je to myslím velmi dobré. V tom ho nic nemusím učit.
Richard: Hodně jsme si sedli jako lidi, to si myslím, že je hrozně důležité. Povídali jsme si o tom doma s Karin a máme pocit, že Dominiku známe oba už dvacet let, že to je nějaká naše kámoška, se kterou jsme strávili dětství a ona se teď vrátila a akorát se rozhodla, že mě k tomu naučí tancovat. A to si myslím, že je pro parket důležité.
Daň za StarDance. Krajčo ztratil nehty na palcích, Mašková řeší hlavu |
Už 14. října nás čeká první soutěžní večer StarDance. Máte už pomalu nějaké ambice?
Richard: Ambice? Já mám jedinou ambici, aby Dominika nebyla zklamaná. Když nebude zklamaná, tak budu šťastný.
Dominika: A já mám ambici, aby si to Richard zvládl i užít. Aby to měl tak „natancované“, že si to opravdu vychutná. Ne, že je ve stresu z toho, zda tam má někde ruku. Na konci dne na tom nezáleží, ale jde o to, aby z toho mohla vylézt ta autenticita. Přeji si, aby se to podařilo.
Poctivě trénujete už nějaký ten pátek. Přišly i krizové okamžiky a bolest?
Richard: Bolest? No, ztratil jsem nehty na obou palcích, takže mírná bolest přišla. A rozčarování? V jednu chvíli ano. Přišlo to asi po třech čtyřech týdnech, kdy jsem byl opravdu smutný z toho, že jsem pochopil, že mi to nepůjde tak, jak jsem si myslel. A že ta hlava tomu tělu musí domlouvat. U mě to jde hodně přes tu hlavu. Tělo prostě neposlouchá úplně to, co si ta hlava představuje, je to trošku dřina. Tak jsem z toho byl smutný, ale zároveň jsem byl rád, protože v tu chvíli byla smutná i Domča a já jsem pochopil, že to cítím správně. (smích) Že to prostě bude chtít tu dřinu.