Konkurence ovšem nebude nijak jednoduchá, a že by to byla brnkačka, to určitě nepřipadá v úvahu. U vašich soupeřů z řad herců, zpěváků a sportovců se předpokládá, že ladné pohyby mají v krvi a tedy natrénované, ale co vy, jak jste na tom s baletními kreacemi?
„To je sice pravda, že u protivníků je pohyb součástí jejich práce, ale ani já nejsem žádné pohybové dřevo. Když poletujete mezi kastroly, kvedlačkami, sporákem a spižírnou, také musíte zapojit nohy, ruce a vlastně celé tělo. No a samozřejmě i hlavu, protože jen takovým poletováním po parketu bez neotřelého nápadu a překvapivé taneční variace se k úspěchu nedopracujete. Takže já už teď při vaření a pečení vytočím občas nějakou tu atraktivní piruetku, a to by v tom byl čert, abych svou eleganci neprodal i v soutěži. (smích)“
Je vidět, že svou účast ve StarDance berete velice vážně. Kromě toho, co jste říkal, tedy poletování po kuchyni a ladění krokových variací, máte za sebou i průpravu z tanečních?
„Jistě, do tanečních jsem chodil v šestnácti letech na gymplu a mám na tohle období velice hezké vzpomínky. Jednak mě to hodně bavilo, a pak jsme si s kamarády užívali příjemné večery a tuhle tradiční disciplínu jsme brali vážně. U mne je to odmalička tak, že když jsem se do něčeho pustil, tak naplno a s vervou, aby to mělo smysl. Tak ano, průpravu z tanečních v sobě mám a teď půjde jen o to, vše ještě řádně vyladit a doladit. Neberu to na lehkou váhu a k celému projektu a mé budoucí taneční kolegyni mám a budu mít obrovský respekt.“
Soutěž StarDance je ovšem nejen o šarmu a eleganci, kráse pohybu a neotřelých tanečních krocích, ale i o fyzičce. Zmáknout řadu tanců v plném nasazení může být docela makačka a účastníka to může docela solidně vyčerpat. Co tedy vy a kondice?
„Tak o tu nemám obavy. Kromě toho, co jste zmiňoval, tedy vaření, pečení a psaní kuchařek jsme s mým životním partnerem Petrem Tejmlem také ještě chovatelé a zahradníci a když se do čehokoliv přes den pustíme, bývá den u nás velice krátký. Opečováváme společně zahradu, protože nechceme žít na nějakém odpudivém záhumenku a také do naší domácnosti patří i zvířectvo, které vyžaduje lásku a starostlivost. Máme obří akvárium, čtyři africké želvy a stovku morčat, takže jistě uznáte, že lenost a poflakování u nás nemá místo. O fyzičku tedy opravdu strach nemám, ale mezi námi, je mi jasné, že to bude pořádný záhul.“
Jan vidno a slyšno, u vás tedy opravdu platí, že práce šlechtí a přináší nejen užitek, ale i porci radosti. Vraťme se ještě zpět ke StarDance. Už jste začal s tréninkem?
„Ale kdepak. Samozřejmě honím tu fyzičku a při práci si vložím do poletování po domě i nějakou tu lehkou baletní kreaci, ale jinak se do žádného tréninku nepouštím. Myslím si, že nic by se nemělo přepálit. Na konci června bychom se měli dozvědět, kdo s jakou partnerkou bude tančit a pak se volným tempem pustíme do nácviku tanců. Určitě to ale nebude o tom, že všechen čas budeme makat na pohybových kreacích a vše ostatní půjde stranou. Na samotnou soutěž se samozřejmě těším, ovšem mám, jak jsem uvedl, i jiné radovánky a povinnosti a tuhle obrovskou příležitost musím vkloubit do svého současného pracovního vytížení.“
Inu dobrá, vše máte tedy promyšlené a pod kontrolou, takže na závěr, co byste už teď vzkázal svým konkurentům a spolutančícím párům ve StarDance?
„U mne platí ono olympijské heslo, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. To ovšem neznamená, že míním ze sebe dělat parketového otloukánka. Chci si soutěž užít a prožít a chtěl bych odcházet ze StarDance s pocitem dobře vykonané práce a s tím, že jsem bavil nejen sebe, svou taneční partnerku a diváky, ale mnohé se i přiučil. Tak to u mne bylo, je a i bude. Když to shrnu do jedné věty, tak všem kolegům ze StarDance vzkazuji – Soupeři, třeste se. Nepůjdu na parket rozhodně jako taneční neználek, ale konkurence schopný a odhodlaný baleťák. A v sobotu 14. října na startu se se všemi budu těšit na shledání i tuhé boje, které náš všechny určitě čekají.“ (smích).“
