21°C
*Devadesátky jsou dějovým předvojem populárních Případů 1. oddělení, objevují se tam i stejné postavy – sledoval jste původní seriál?
„Neviděl jsem ho celý, ale podíval jsem se asi na dva a půl dílu. Pro mě je sledovat seriály strašně složité, protože když tomu propadnu, chci to zhlédnout všechno najednou, a to je pro mě složité časově i energeticky.“
*Ptám se, protože v Devadesátkách hrajete majora Plíška, což je postava, kterou v „Případech“ hrál Bolek Polívka, tak jestli je vaše pojetí té postavy stejné, jako bylo jeho.
„Pan režisér mi říkal, že nechce kopii Bolka. Ta moje postava je jeho mladší verze. Ale s Bolkem se známe, dokonce jsme spolu i hráli na divadle, takže jsem se chtěl podívat, jak tu postavu hraje, abych neustřelil někam úplně jinam.“
*Seriály nejsou časově náročné jen divácky, ale pro herce i dobou, jakou na něm pracovně stráví. A vím, že jste časově zaneprázdněný divadlem i dalšími projekty – zvažoval jste tu nabídku nebo ji přijal bez rozmýšlení.
„Tady jsem to nezvažoval ani chvíli. Velkým plusem bylo samotné téma devadesátých let, to, co tenkrát hýbalo naší společností. A dalším plusem pro mě byla práce s režisérem Petrem Bebjakem, se kterým už jsem předtím pracoval, takže jsem se okamžitě začal těšit. Byl jsem tou nabídkou poctěn.“
*Kolik času jste natáčením strávil?
„Docela dost, protože do natáčení zasáhla pandemie. V první vlně, kdy se všechno přerušilo, jsme stáli několik měsíců. Celkově jsem v těchhle dlouhých vousech, co Plíšek má, strávil určitě přes rok.“
*Jste ročník 1970, v devadesátkách vám tedy bylo dvacet a více, jak jste vnímal tehdejší společenské dění? Byť je jasné, že mnoho věcí, které v seriálu jsou, se odhalilo až s odstupem let…
„Já jsem žil tak trošku v akvárku. Hned začátkem devadesátých let jsem byl na vojně a pak šel rovnou na DAMU, což je svět sám pro sebe. Samozřejmě jsem to sledoval, ale zároveň jsem od toho chtěl být daleko, nechtěl jsem o těchhle hnusech vůbec nic vědět. Všechny tyhle věci mi rozdírají vnitřnosti a člověk se tomu snaží v zájmu sebezachování a ne sebedestrukce nějak vyhnout. Po letech si mě to našlo v téhle podobě.“
*Díky práci na seriálu jste teď přišel do kontaktu s osudy Ivana Jonáka, s orlickými vraždami… Překvapovaly vás věci, skutečné události z minula, které jste se třeba teprve dozvídal?
„Jedna věc je ta temná lidská stránka, která v lidech byla, je a bude, a člověk jen kouká, čeho jsou jiní schopni, kvůli čemu jsou schopni zabíjet druhé – a jakým způsobem. Však to diváci uvidí. Ale to, co mě fascinovalo, a co se dozvídáme posléze, jsou postupy, jakými se odhalovaly třeba zmíněné orlické vraždy. Dva díly Devadesátek jsou věnovány přímo pátrání v Orlické přehradě. Dnes si řekneme – našli nějaké sudy a je to hrůza. Ale než je našli, než kriminalisté dospěli k tomu, že by tam vůbec mohlo něco být, to byla taková sázka na nejistotu, mravenčí práce, která vypadala, že nebude mít výsledek… To mě na tom fascinovalo, a proto pro mě ten seriál má hodnotu. Však ho psal Josef Mareš, který nám práci vyšetřovatelů ukázal konkrétně a podle vlastních prožitků.“
*Kriminalistů už jste si pár zahrál, je Plíšek něčím specifický?
„Když to zjednoduším, je to takový mrzout, který toho moc nenamluví, ale když už něco řekne, tak to stojí za to. Hrálo se mi to moc dobře. Je to taková rybářská postava, často chodí na ryby, takže nemá žádné zbrklé pohyby… Docela jsem si v té postavě hověl. Je to dobrý kriminalista.“
*Vryly se vám nějaké natáčecí dny pod kůži?
„Asi se zase vrátíme k orlickým vraždám a k natáčení na Orlíku, kdy se vyšetřovatelům podaří vylovit ten první sud. Teče z něj voda, otevřou jej a najdou v něm to, co v něm je. Natáčeli jsme na tom skutečném místě, dělali jsme seriál, ale zároveň se to tam kdysi opravdu stalo, takže jsme to všichni vnímali. Jeden z natáčecích dnů byl dokonce v den, na který připadalo výročí opravdových událostí, probírali jsme to na té lodi, kde jsme byli, a cítili to jako něco velkého a pořád přítomného.“
*Herci se svými postavami žijí a zůstávají jim v hlavách, jdou vám tyhle dojmy po natáčení zase z hlavy vyplavit nebo si je nesete dál s sebou?
„Když vezmu ten Orlík, vzpomínám si, že tam bylo v čase natáčení hrozné horko, a když jste použil slovo vyplavit, tak mi to připomíná, jak jsem se vždycky těšil, že si rovnou z lodě skočím do vody a zchladím se. (smích) Tehdy jsem na Plíška vždycky zapomenul.“
*Musel jste se na natáčení nějak připravovat?
„Speciálně ne, ale stejně jako na natáčení Metanolu, kde jsem taky hrál, byli přítomní specialisté, kteří to skutečně prožili, a pokud bylo něco zapotřebí, dořešilo se to přímo na place.“
*A nějaké technické dovednosti, jako třeba zacházet se zbraní?
„U Plíška jsem se těšil, že alespoň jednou vytáhne zbraň, ale pan režisér mi to nedovolil. Plíšek to má spíš všechno v hlavě, než v akci.“
VIDEO: Martin Finger v Devadesátkách převzal roli Polívky: Z čeho mu nebylo dobře?
Martin Finger v Devadesátkách převzal roli Polívky: Z čeho mu nebylo dobře? Petr Macek
, se v novém krimi seriálu z Ostravy převtělí v nebezpečného kriminálníka, který pronásleduje hlavní vyšetřovatelku, to byl góól, jak na ni číhal v křoví. 
