Hrom do toho!, Pod africkým sluncem, Druhá pravda, Lady Hamiltonová nebo Zlatá vdova. To je jen část úspěšných snímků, ve kterých si Mercier zahrála. Kultovní série Angeliky se vrací na televizní obrazovky každý rok. Šedesát let starý snímek má opravdu širokou fanouškovskou základnu.
Osudová role
Série filmů o Angelice vznikla na základě desetisvazkové románové série francouzské spisovatelky Anne Golon. S výsledkem filmů autorka spokojená nebyla. Výhrady měla hlavně k představitelce Angeliky. Podle její předlohy byla Angelika chytrá a vzdělaná. Na obrazovce prý působila jako podvodnice. Pětidílná romanticko-dobrodružná série se natáčela mezi lety 1964 až 1968. V tomto období šla Mercier z role do role. Do filmů ji obsazovala francouzská, německá i italská produkce.
Trable s muži
Při natáčení Angeliky se Michèle seznámila se svým prvním manželem. Za pomocného režiséra André Smaggheho se vdala v roce 1961. Jejich manželství vydrželo pouhé čtyři roky. André propadl alkoholu. V roce 1970 se půvabná herečka provdala za závodníka Clauda Bourillota. Konec jejich vztahu byl jako z nějakého filmu. Bourillot jednoho dne zmizel s jejími šperky a penězi. Ani třetí manželství neprobíhalo podle Michèliných představ. Soužití s italským hercem a režisérem Vittorio Gassmanem skončilo pokusem o znásilnění. Jejím posledním partnerem byl italský princ Nicola Bocompagni-Ludovisi. Jejich vztah nevyšel především kvůli tomu, že Ludovisi platonicky miloval Angeliku a ne Michèle.
Smutné stáří
Mercier se zkrátka nálepky Angeliky nezbavila celý život. Naposledy se ukázala v roce 2011 ve snímku Celles qui aimaient Richard Wagner. „Po obrovském úspěchu filmu Angelika, markýza andělů bylo po všem, nedostala jsem jedinou pořádnou filmovou nabídku. Měla jsem zemřít mladá, nudím se a s hrůzou sleduji, jak čas plyne,“ prohlásila Mercier pro magazín Amo Mama. Hvězda francouzského filmu bojuje s rakovinou kůže. Ve svých čtyřiaosmdesáti letech žije stále ve Francii. V současné době je odkázána na pomoc pečovatelky.
