Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Dlouhých šestnáct let působila v divadle v Hradci Králové, po přestěhování se syny, dvojčaty Janem a Jiřím, do Prahy ale zůstala stranou. „Změnila se politická situace, v divadle, v kultuře. Nesehnala jsem práci, a tak jsem musela začít dělat něco jiného, protože jsem živila svoje děti sama,“ svěřila herečka Mária Dolanská s tím, že je ráda, když si na ni někdo vzpomene s hereckou prací.

„Vždycky jsem si myslela, že jsem se pro to narodila a musím říct, že mám pocit, že je mě jenom půlka. Herectví mi strašně chybí. Tak jsem se herectví vzdálila, že už nemám vysněnou roli, jsem vždycky ráda, když si můžu zahrát i malou roli,“ uvedla.

Paní Mária je v důchodu, k tomu pracuje na gymnáziu, kde pomáhá s dramatickým kroužkem. Jen z důchodu by, jak přiznala, nevyžila. „Mám svůj důchod, ale pracovat musím, protože by mi důchod nestačil. Podnikala jsem a měla jsem velmi malý důchod. Začínala jsem na 8 tisících.“

Radost jí udělala nabídka role v seriálu 1. Mise, kde hraje babičku kluka, který pašuje drogy a jenž ji do svých praktik také zapojí. Ve stejném seriálu působí také hereččin syn Jan Dolanský.

„Spolu jsme si s Honzíkem zahráli jen jednou jedinkrát. V inscenaci Tolik hlav Kamila Střihavky. A to jenom proto, že jsem náhodou dělala záskok za paní Hadrbolcovou, která byla v tu dobu nemocná. Jinak jsme se nepotkali ani na jevišti, ani ve filmu, ani v televizi. Vzala jsem tuto nabídku i proto, abychom se viděli a byla jsem moc ráda, že se potkáme. Honza je sluníčko a byl vždycky. Od malička,“ chválí Dolanská syna.

Reklama

Další články

Načítám