Jak snášíte tu nucenou odstávku?
„I když jsem nevystupovala, pořád mám před sebou věci, na které se mohu těšit. Například v září pokřtím své nové cédéčko. Nazpívala jsem ho, i když jsem byla hodně omezená svým zraněním. Ostatně název napovídá, čím jsem prošla: Pilarka 80 aneb Inventura těla.“

Prý tam s vámi zpívá váš fyzioterapeut z vojenské nemocnice?
„Ano, jeden duet jsem nazpívala rovnou se svým fyzioterapeutem Patrikem Grossmanem. Přišel ke mně na pokoj takový nabouchaný frajer. Slíbil mi, že mě cvičení nebude bolet. Že začneme nožičkou a pak rozcvičíme ramínko. No, občas jsem trochu zařvala. Když jsem ječela víc, smál se a začal si zpívat. Tak jsem ho pozvala do studia. A výsledek? Skladba Inventura těla. Roman Šandor je autorem melodie, textaře Tomáše Golda jsem inspirovala kratičkou básní: Milý pane Patriku, teď mě máte na triku. Ale to já klidně beru, přece se z vás nepo....“

To bude tedy zajímavé album.
„Určitě, protože tam mám i duet s naším kamarádem Danem Nekonečným, který už bohužel není mezi námi. Písničku Voskovce a Wericha Jackova píseň nazpíval jako sólovku a já se k němu díky technice přidala. Jsem za to vděčná, i když bych samozřejmě raději měla Dana vedle sebe.“

To zní dobře. Vy si potrpíte na ty mladé partnery, že?
„Jistě. A v duchu toho si taky 16. ledna zazpívám se světovou operní hvězdou Adamem Plachetkou. Ten vystupoval i v Metropolitní opeře, ve Státní opeře Vídeň, v La Scale…. Vůbec jsem si netroufala ho oslovit. Jen jsem v jednom rozhovoru řekla, že zazpívat si s ním je můj sen, ale on že nejspíš neví, že nějaká Pilarka existuje. Přečetla si to kamarádka Adamovy maminky a zavolala mu to. A on se mi ozval sám! Už jsme spolu zpívali ve Zlaté Praze na Nové scéně.“

Váš kamarád Aleš Brichta, který slaví ve stejný den jako vy, chystá koncert k šedesátinám. Vlastně taky mladík.
„Ano, pro mě určitě. Pozval mě, abych s ním vystoupila, ale budou tam Petr Janda, Pepa Vojtek, Kamil Střihavka a Lou Fanánek Hagen, samí rockeři. Copak o to, ty já mám ráda, ale je ve mně malá dušička. Ještě vůbec nevím, co tam zazpívám.“

Ale to zní, že máte diář dost nabitý. Nebo ne?
„No proti jiným letům ne. To jsem měla i dvojáky, tedy dvě vystoupení za den. Zrovna jsem žertem říkala manželovi, že teď mám taky dvojáky. Dopoledne kompletní prohlídku v Nemocnici Na Bulovce a odpoledne rehabilitace ve vojenské.“

Humor vám naštěstí zůstal.
„Nepřipouštím si nic negativního. Když mě třeba lékař při prohlídce upozorní, že nejsem nejmladší, a říká, to víte, to je už věkem, bráním se: Jaký věk máte na mysli?!“

Dobrý fígl! Do klubu důchodců byste asi nezapadla...
„Ano, pohybuju se raději mezi mladými. Začíná to už u nás doma, manželovi bylo nedávno šedesát sedm, je o třináct let mladší. A zpívala jsem i s kolegy, kteří jsou třeba o dvě generace mladší, jako například Vojta Dyk nebo Matěj Ruppert. Ten nejmladší Tomáš Ringel je teprve pár týdnů plnoletý. Navíc, víte, ono i mladé občas něco bolí a leckde je píchne.“

Na samostatný koncert tedy ještě nemyslíte?
„Ne, sedět před diváky se mi nechce a stát bych ještě nemohla. Dělám to tak, že zazpívám tak pět písniček a mezi tím si vsedě povídám s diváky. Nebo vystoupím jako něčí host. Ale plánuju návrat. Chci ještě na jeviště bez hůlky.“

Určitě to dokážete. Už díky manželovi, který by za vás i dýchal.
„Už jsem na tom byla párkrát tak, že nebýt jeho, možná bych tu nebyla. Není to jen to, že mi pomáhá, kde může, uklízí, vaří. A nemusíme myslet na ty nejhorší nemoci. Stačilo, když jsem měla zápal plic, vysokou horečku, ale do nemocnice jsem nechtěla. Honza mě tam prostě dostal. Tak nějak za pět minut dvanáct.“

VIDEO: Eva Pilarová ve studiu Blesku během narozenin Karla Gotta

Video
Video se připravuje ...

 Petr Macek, David Turek

Fotogalerie
56 fotografií