Legendární textař se během života třikrát oženil. Z prvního manželstí měl dvě děti, syna Eduarda a dceru Marii. Jeho další ženou byla paní Zdenka. S třetí manželkou se seznámil velmi kuriózním způsobem. Ukrajinka Ildiga uklízela v domácnosti Eduarda a jeho ženy Zdeny.
Dojemná svatba
Do cizinky se zamiloval krátce před svými sedmdesátinami a opustil kvůli ní ženu. O devětadvacet let mladší Ukrajinku si vzal v roce 2011 na Staroměstské radnici v Praze. Pár oddal celoživotní kamarád Krečmara hudební skladatel Zdeněk Barták. „Samozřejmě předtím jsem musel říct vše, co je pro svazek manželství nutné a nezbytné, ale na závěr jsem v řeči spojil jeho nejznámější texty. Končil jsem takto: ,Na závěr mi dovolte, milí snoubenci, abych vám osobně popřál. Už bylo čtvrt a bude půl (nazpíval Václav Neckář), prostě už nejde vrátit čas (nazpíval Jakub Smolík), ale v botách proti lásce (nazpívala Yvonne Přenosilová) můžeš se svoji malinkou (nazpíval Pavel Novák) dojít až na vrcholky hor (nazpívala Věra Martinová), i tam za tebou dál budu stát (nazpíval Jakub Smolík) a dívat se, jak spolu slavíte den milování (nazpíval Marián Vojtko),‘“ zavzpomínal na svatební den Krečmara pro CNN Prima NEWS Barták.
Zamilování Krečmara do mladé Ukrajinka nesla jeho druhá žena velmi těžce. „Zdena se psychicky zhroutila,“ prozradila tehdy Blesku jedna z jejich kamarádek. Za Zdenu se postavily dokonce děti Krečmara z prvního manželství. Marie a Eduard mladší svou macechu odvezli po bolestivém rozvodu na rekreaci do lázní. Otcovi novou přítelkyni zazlívali a snažili se ji ignorovat.
Nenaplněné přání
Textař toužil se svou mladou ženou po dalším dítěti. „To se jim už bohužel nepovedlo, ale Eda přijal za vlastního syna Ildigy, který je mimochodem velmi šikovný a studuje herectví na státní konzervatoři. Měl z něj velkou radost,“ prozradil o rodinných poměrech Krečmara Barták. Ildiga se o svého milovaného manžela starala až do posledních chvil. Dokonce mu připravila i velkou narozeninovou oslavu k osmdesátinám. Nechyběli nejbližší kolegové z branže a přátelé.
