„Teď už se dokážu smát a radovat, ale ty začátky… jste nejdřív v šoku, pak tomu nevěříte, pak si začnete zvykat a objevíte úplně jiný svět, který je bohatší, krásnější a radujete se z maličkostí,“ popsala Bočanová.
Dcera Márinka je už dospělá, ale vyžaduje celodenní komplexní péči. „Je to velká slečna, už jí bude dvacet dva, ale potřebuje stálý dozor, pomoc, i v noci,“ vysvětluje.
Užijí si spolu i spoustu legrace. „Třeba jsme spaly ve vaně, daly jsme si tam peřiny. A od té doby vždy, když jedeme někam do hotelu na dovolenou, si vezme polštář a peřinu a ubytuje se ve sprcháči. U těch autistů zase zažíváte tyhle srandy. Když jim vymyslíte nějakou blbost, tak oni v ní pokračují dál do konce života,“ popisuje herečka, která podstatně omezila svou pracovní činnost, protože si díky období covidu uvědomila, že to oběma prospívá.
2.4.Mezinárodní den autismuNe vždy je všechno takové-jak to pouhým okem vidímeMějme se rádi #autism #family #love
„Covid jsem vnímala jako obrovskou změnu. A mně se to špatně říká, protože pro mě to byla v tom všeobecném smutku vlastně změna k lepšímu, protože jsem zůstala doma, přestala jsem pracovat – jako všichni – a musela jsem, takže jsem neměla výčitky, že to dělám z nějakého rozmaru. Ale nám to s dcerou výrazně zlepšilo život,“ říká Bočanová. „Tím stereotypem, že jsme byly od rána do večera pořád spolu několik let samy doma, jeden na jednoho, tak jí to velmi pomohlo a udělala – na naše poměry – velký krok dopředu.“
Vyhovovalo to i Mahuleně, která si konečně odpočinula od kočovného způsobu života divadelníků. „To skončilo, takže je ze mě takový domácí pecivál, ale vyhovuje mi to a jsem šťastná,“ připouští s tím, že stále pracuje, hraje divadlo, ovšem namísto třiceti představení měsíčně odehraje třeba jen tři, točí seriál, chystá se na film, ale už to není tak nadoraz.
Chtěla bych chlapíka nad 55 let. Mladého už ne, říká Mahulena Bočanová |
Čas si prý najde i na lásku. „Lidé se mě často ptají, jestli mi Márinka neblokuje milostný život, ale určitě ne, protože já, když už si někoho pustím do života tak, že ho i ta Márinka potká, tak je to vždycky extrémně hodný člověk. Takové to dobré srdce. A ona to cítí stejně. Takže u těch lidí, kteří prošli mým životem, je to tak, že i když já jim lezu na nervy, Marinu chtějí vidět dál. Ona má takový andělský dar, že komu vejde do života, tak ten na ni nezapomene. Ona to fakt má,“ uzavírá Bočanová.
