Anička Slováčková pokřtila svou desku, které dala název Osudová. V den vydání svého díla se ale dozvěděla zdrcující zprávu. "Deska se jmenuje Osudová a to jsem věděla už rok zpátky. To, že se vydá ven v den, kdy mi sdělili nepříznivý zprávy osudu, je druhá věc. Nevím, jak si to vyložit, ale asi spíš hledám význam za jménem Osudová a je to prakticky jen shoda náhod," svěřila se zpěvačka v rozhovoru pro Nadcast Fandovy bandy.

Slováčkovou velmi podrželi nejen nejbližší, ale také fanoušci a kolegové z branže, čehož si Anička velice váží. "Dojímá mě to. Člověk má pocit, že na to není sám. Na druhou stranu mám v sobě asi nějaký problém, že mám dojem, že si nezasloužím takovou dávku podpory. Vždycky si myslím, že můžu být stokrát hůř. To není, že bych si toho nevážila, dělá mi to radost, ale hrozně bych si přála, aby stejnou podporu měli i všichni lidi, kteří ji potřebují a nedostane se na ně. Proto si pak přijdu nemístně," vysvětlila bojovnice.

"Od té doby, co vím tuhle diagnózu podruhé, se mi vše sesypalo jako hrad z karet. Dlouho jsem se snažila dělat vše proto, aby se to nevrátilo a vrátilo se to stokrát horší. Jsem teď vůči věcem skeptická. S úsměvem se to určitě zvládne líp, ale je to tak hrozně blbá věc, že se to těžko přijímá," přiznala Slováčková, že nést na svých bedrech těžký osud někdy není jednoduché.

Bojovat musím tak či tak

Felix Slováček i Dagmar Patrasová mají o svou dceru přirozeně veliké obavy a snaží se jí se vším pomoct. Někdy to prý dokonce podle Aničky trošku přehání. "Rodině už jsem musela říct: "Hele, když budu něco potřebovat, tak se ozvu. Miluju vás, vážím si všeho, ale já potřebuji i prostor na to nadechnutí." Ty neustálé otázky: "Jak se máš, jak ti je?", někdy je to vyčerpávající. Je to velice tenký led tohle téma. Nerada bych zněla, že jsem nevděčná, říkám to tak, jak to cítím," říká s tím, že je i podruhé připravená bojovat.

"Bojovat musím tak či tak. Hrozný je podřídit celý svůj čas té nemoci. Naplánovat si lékaře tak, abych nemusela odříkat koncerty... To mě štve," říká Slováčková. Nejvíce ji ale mrzí, jak veřejnost vnímá vztahy u nich v rodině.

"Mrzí mě, jaký máme mediální obraz. Dcera s rakovinou, máma taková, otec takovej, brácha se radši k ničemu nevyjadřuje... ale my spolu ve skutečnosti hrozně moc držíme a milujeme se. S tátou jezdím na dovolenou, když přijdu domu a máma tam zpívá, tak je to hrozně hezký. Ráda bych se tohohle stigma na naši rodinu zbavila," uzavřela.

Související články