18°C
Odmala žila v domku na okraji vesničky Turany nad Ondavou na východním Slovensku. Ulice tam nebyly pojmenované, a tak jim dali jména sami – Amerika, Kuba, Čína nebo Korea. Gombitovi bydleli právě v Koreji.
Mezi zvířaty
Malá Marika měla ráda zvířata, krmila králíky, pečovala s tatínkem o včely. „Starala jsem se o květiny na zahradě, s maminkou jsem tkala koberce. Taky jsme zavařovaly kompoty, vyráběly džemy a marmelády. A musím se pochlubit, že už v deseti letech jsem zvládla uvařit pro celou rodinu oběd,“ vzpomíná zpěvačka. A to jich bylo u stolu skutečně požehnaně!
Nic tehdy nenasvědčovalo tomu, že bude za pár let vyprodávat koncertní sály, že se stane hvězdou první velikosti. Navzdory osudné autonehodě na dálnici, která ji poslední listopadový den roku 1980 provždy upoutala na invalidní vozík.
S hudbou začínala v kostele
K hudbě přivedl Mariku tatínek. Hrál na housle i klávesové nástroje. „Už jako pětiletou mne brzo ráno budil a bral do kostela na ranní mši, kterou doprovázela jeho hra na harmonium. Zpočátku jsem mu jen obracela stránky ve zpěvníku, později už jsem na harmonium hrála místo něho sama. Tak jsem se naučila milovat hudbu, která mne nikdy nezklamala,“ ujistila Gombitová. Hudbu miluje už více než šedesát let, o čemž se v lednu chystá přesvědčit diváky na dvou megakoncertech v pražské O2 areně (16. a 30. 1. 2024).
Do třetice všeho chlupatého
Marika prozradila, proč se rozšířila její psí smečka. Parkovali u nákupního centra a přiběhl k nim pejsek bez obojku. Prý tam bezcílně pobíhal už tři dny! „Nedokázali jsme ho tam jen tak nechat,“ přiznala zpěvačka. „Vzali jsme ho k nejbližšímu veterináři, ale neměl čip. Dali jsme fotku na sociální síť, nikdo se neozval,“ popsala Gombitová. Viděla v psích očích touhu po domovu a neodolala. K bišonkovi jménem Láska a maltézáčkovi Majce tak přibyla ještě Bella. „Našla si nás a já jsem šťastná,“ říká Marika.
Letní pozdrav Mariky Gombitové. Tohle vzkázala fanouškům.
