Byl upršený listopad roku 2013, kdy Českou republiku zasáhla zpráva, že zemřel oblíbený zpěvák Pavel Bobek. Bylo mu šestasedmdesát let, kdy podlehl dlouhé a těžké nemoci. Zdravotní problémy však Bobka trápily celý život. Před lety byl dokonce dva týdny v umělém spánku a lékaři mu nedávali příliš šancí na život.
Zpěvák Pavel Bobek byl dokonalým gentlemanem a milujícím manželem. Se svou manželkou Martou žil pětatřicet let až do své smrti. Spolu měli syna Pavla a dceru Kláru. Jeden pro druhého znamenali velkou stabilitu a oporu. Sympatická Marta prokázala nehynoucí lásku k folkové legendě během jejich vztahu několikrát, a to především v případech, kdy byl zpěvák nemocný.
Lékaři mu téměř nedávali šanci na život
Závažná onemocnění ho trápila celý život. Dlouhá léta měl srdeční problémy, ke kterým se nabalovaly další nemoci. Praskl mu například vřed na dvanácterníku, kvůli čemuž dostal otravu krve. Dva týdnu musel být v umělém spánku a lékaři si mysleli, že už se z něj neprobudí. On to ale nevzdal a ze spárů smrti utekl.
„Když jsem byl čtrnáct dní v bezvědomí, lékaři mojí ženě řekli, že už by bylo dobré mě probudit, abych se ‚neprospal až do smrti', a že mě může probudit třeba nějakou hudbou. Ona přinesla Franka Sinatru a píseň Love and Marriage, Láska a manželství,“ prozradil pro MF DNES,jak se z umělého spánku probudil.
Po nějakém čase ale přišla další tragédie, při které zpěvák prodělal mozkovou mrtvici. I když to opět vypadalo beznadějně, i z té se Bobek vykřesal a vypadalo to, že vše bude na lepší cestě. Bohužel tomu ale tak nebylo, přišly další těžkosti.
Kvůli bércovým vředům trpěl obrovskými bolestmi
Těmi byly bércové vředy, které se mu vůbec nechtěly hojit a on tak měl velké problémy s chůzí. Každý krok ho neskutečně bolel. Ke konci života se tak pohyboval už jen na vozíčku.
„Nejhorší bylo, když jsem ho slyšel z ordinace na chodbu křičet bolestí,“ prozradil jeho přítel Jan Honka, jak zpěvák trpěl, pro deník Blesk.
Denně musel jezdit na převazy a nakonec byly bolesti tak velké, že byl hospitalizován. V nemocnici tak ležel až do svého osudného dne, kdy odešel na druhý břeh.
