Vladimír Menšík byl komediantem odmalička, a i když se celý život potýkal s vleklými zdravotními obtížemi, nikdy neztrácel smysl pro humor a rozhodl se bavit lidi až do konce svých dnů. Většina jeho historek měla reálný základ v rodných Ivančicích nebo je sám prožil, což mělo u posluchačů obrovský úspěch.
Menšíkova dráha herce nebyla vždy jasná, dokonce vystudoval průmyslovku a po maturitě nastoupil do Brněnských strojíren. Zaměstnání však nesplnilo jeho očekávání, tak si podal přihlášku na JAMU, ale bohužel neuspěl. Druhý pokus ale už úspěšný byl a Menšíkova cesta za slávou byla zahájena.
Menšík dal přednost filmu před divadlem
Po škole herec nastoupil k Vesnickému divadlu, a pak do divadla E. F. Buriana. Burian byl stylem herectví Menšíka nadšen a sám mu angažmá nabídl. Menšík byl stejně tak nadšen, měl ale i další ambice. Jednou z nich bylo dostat se před kameru, film ho fascinoval. Burian měl však ale s jeho absencemi kvůli natáčení problém, což Vladimír vyřešil definitivním odchodem z divadla.
U filmu byl Menšík naprosto šťastný, ztvárnil více než 150 rolí, což je naprosto neuvěřitelné. Uměl zahrát vše - od komedií, po tragédie. Za zmínku stojí určitě role policisty ve filmu Bílá paní, tragický příběh ve snímku Dobří holubi se vracejí či legendární silvestrovská vystoupení, která baví diváky dodnes.
Rád pil alkohol, nevyhýbal se ani cigaretě
V soukromém životě však herec příliš štěstí neměl. Byl dvakrát ženatý a z každého manželství si odnesl dvě děti. Bohužel měl velkou zálibu v alkoholu, která ho dohnala až do alkoholické léčebny. Zážitky z tohoto pobytu zužitkoval právě ve výše zmíněném filmu Dobří holubi se vracejí.
Menšík byl i vášnivým kuřákem, což se neslučovalo s nemocí, kterou trpěl. Šlo o astma, na které musel užívat silné léky. Tyto léky mu však prý ovlivňovaly mozek, tudíž nakonec skončil na psychiatrii. Mnozí jeho bláznění přisuzovali alkoholu, pravda ale byla jinde.
Zdroje: vladimír-menšík.cz, g.cz
