Potkáváme se na křtu nadace Michaely Gemrotové. Co vy a podpora projektů, které potřebují finanční pomoc?
Samozřejmě jsem pro každou dobrou věc. Míšu znám osobně z muzikálu, takže když je tam ještě tato rovina, je to o to snazší. Myslím, že je teď obecně těch projektů dost. Možná i díky sociálním sítím se to dostává víc mezi lidi. Já tomu moc fandím a myslím, že to je super, že se dokáže v rekordním čase vybrat i rekordní částka.
Mnoho lidí říká, že po období covidu, kdy se, co se týká kultury, velmi strádalo, je teď vše na správné cestě. Jaký je váš pohled coby insidera?
Já ten pocit nemám, protože jsem teď jako maminka na mateřské dovolené, takže jsem často i doma. Kultura mi stále chybí. Jsem ráda, když mohu jít do práce a zkoušet v divadle. Takže zrovna já asi nemám úplně ten realistický pohled, ale spíš pohled maminky, která je časově vytížená. Kultura je moc důležitá. Trošku lituji toho, že si ji teď neužívám víc, ale věřím, že ten čas přijde, až malý povyroste a zas si někam vyrazíme.
Jste zvyklá být stále pod drobnohledem, před objektivy. Jak se dát po těhotenství rychle do formy?
Kdybych vám vyprávěla celý ten proces, než jsem se dostala až sem, možná byste se smáli. Bylo to náročné a občas pořád je. Ale možná je tu přece jen taková rada. Tolik to neprožívat, vždycky si říct, že nejdůležitější je zdraví dětí a to, aby byly v pohodě. A když člověk holt přijde na řadu později, jak to někdy bývá u těch maminek, tak si myslím, že by se to mohlo trošku omluvit.
Jak si udělat v životě takový pomyslný čistý stůl, když nám nevyjdou některé vztahy? Co je podle vás nejlepší recept na to, aby následná komunikace byla komfortní?
Myslíte partnerské vztahy? Jelikož mám osobní zkušenost, moje rada zní, chce to čas. A určitě nějaké kompromisy. S postupem času a taky s přibývajícím věkem si myslím, že některé věci už tak neprožívám a prostě je házím za hlavu. A taky žebříček hodnot je už jinak nastavený. To nejdůležitější pro mě opravdu je, aby byly mé děti spokojené. Nějaké osobní potřeby jdou popravdě občas stranou.
Díky tomu, že jste maminkou, tedy přišlo takové pomyslné osvícení a zmoudření?
Rozhodně ano. Myslím si, že to je úplně jiná meta, jak se říká. Ale tím samozřejmě nechci říkat, že ženy, které nemají děti, ten žebříček hodnot nemají správně nastavený. To tak vůbec není. Ale samozřejmě určité změny tam prostě tím mateřstvím vznikly. A řekla bych, že to jsou změny k lepšímu.
Svého rozhodnutí nelituji, říká Jitka Boho po náhlém odchodu od manžela |
Jako krásná modelka a zpěvačka máte určitý počet ctitelů. Jak se změnil poté, co jste se stala maminkou? Změnil se nějak ten okruh lidí?
Asi ano. Já myslím, že člověk obecně něco vyzařuje ze sebe, má nějakou auru, energii. A podobní lidé se pak přitahují. Myslím, že ten okruh lidí je teď jiný, než když jsem byla svobodná. Je to asi přirozené, je to i o tom vývoji.
Žijete s Tomášem Hřebíkem, radním pro územní rozvoj v městské části Praha 8. Co je podle vás klíčem ke spokojenému fungujícímu vztahu?
To jsou strašně těžké otázky na to, abych na ně rychle odpovídala. (smích)
Já se omlouvám…
Možná to je respekt vůči partnerovi a určitá volnost. To se přiznám, že se učím, dávat tomu druhému volnost. Také to chce dávku tolerance a jak jsem říkala, jednoduše házet některé věci za hlavu.
Jak pracujete s toxicitou dnešní doby, kterou jsou sociální sítě a všudypřítomná kritika?
Já to nečtu. Samozřejmě jsou lidé, kteří mi to píší a přeposílají do zpráv. „Podívejte se, Jitko, tady o vás napsali to a to!“ Nemusíte mi to posílat, já to ani nechci číst. Někdy se ale stane, že to vidím, a potom mi to nedá a zareaguji. Ale vždycky se snažím najít kompromis. Respektuji názor lidí, ale pokud to jsou anonymní profily a vidím, že nemají ani jednoho sledujícího, tak to tak neprožívám. Určitě už to nevnímám tak, jako když mi bylo osmnáct.
VIDEO: Jitka Boho: První versus druhý porod. Byla to fuška:
