Sociologové o Jurečkově nové superdávce
Má to být největší změna v systému sociálních dávek za 30 let. Zavedení tzv. superdávky může mnoha lidem pomoci. Jak ale varují sociologové z PAQ Research, v návrhu ministerstva práce se skrývá i několik pastí. A ty mohou lidem pořádně ztížit život.
V dohledné době má skončit dosavadní systém dávek a nahradit je má jediná superdávka. Ta se má skládat ze čtyř tzv. komponent: živobytí, pracovní bonus, bydlení a dítě. Podávat se bude pak již jen jediná žádost. „Sníží se administrativa a při dobré komunikaci úřadů práce to může zvednout výši pomoci. Sloučením by se též mělo předejít situacím, kdy domácnosti měly nárok na více dávek, ale kvůli úředním překážkám či nedostatku informací je nepobíraly,“ popsal pro Aha! sociolog a spoluautor studie Michael Škvrňák.
Reforma má za cíl zvýšit motivaci žadatelů legálně pracovat. To se týká hlavně lidí z nízkopřijmových domácností, kteří pracují v šedé zóně. Často kvůli dluhům, exekucím a insolvenci. A právě tady doporučují autoři studie změny. Podle nich reforma na osoby v insolvencích zapomíná a jim se tak nevyplatí zvyšovat svůj příjem, protože se jim z něj sráží dvě třetiny. „Když se určuje výše dávek, započítává se příjem celý, nikoli skutečný, který lidé dostanou po odečtení srážek. Je tak zkreslené, kolik peněz k životu osoba má. Ministerstvem navrhovaná revize by nyní u některých lidí tento stav ještě zhoršila,“ přiblížil situaci člen Národní ekonomické rady vlády a další z autorů studie Daniel Prokop.
Tato past by se přitom podle sociologů dala lehce vyřešit. Výše superdávky by se měla počítat až z příjmu po insolvenčních srážkách. „Námi navrhované změny by měly motivovat lidi k navyšování legálních příjmů. Přinese to alespoň u části z nich vyšší odváděné daně a odvody,“ řekl Škvrňák. Autoři ale také navrhují doladit právě daně pro lidi s nízkými příjmy nebo upravit kritéria pro nárok na příspěvky usnadňující bydlení s přihlédnutím na lokalitu. A kritizují i tvrdost sankcí, pokud některý člen domácnosti nebude plnit administrativní podmínky pro příjem sociální pomoci. Nelíbí se jim, že takoví lidé by měli být vyřazení ze systému na půl roku – což může dostat celou domácnost do tísně. „Například ve Velké Británii je takovýto trest pouze měsíc. A to považujeme za přiměřené,“ dodal Prokop.
