18°C
Každá změna ve funkčním soukolí přitahuje pozornost – bude ku prospěchu nebo ne? Stejně to platí u seriálů, zejména tak rozsáhlých, jakým je takzvaná mýdlová opera Ulice vznikající pod hlavičkou TV Nova. Kdo by ji neznal, vysílá se již od 2. září 2005. I letos do jejího poprázdninového pokračování přibylo několik nováčků a dnes již divák tak trochu tuší, co od nich čekat. Velké očekávání se upíralo ke dvěma ženským postavám, sestře Vlastimila Peška (Rudolf Hrušínský ml., 71) Marii a její dceři Blance.
Marie, ztvárněná vynikající herečkou Jitkou Smutnou (66) se s bratrem roky nestýkala. Jejich vztah je napjatý a tvůrci mají co rozehrát. Vše je ale o hercích. Zaujmou? Jitka Smutná zcela jistě. Po prvních epizodách, ve kterých se objevila, jen dokládá, nakolik je profesionální a schopná zahrát na výbornou nejspíš cokoli. Působí, jako by v Ulici vlastně byla odjakživa, jen někde ve stínu. Herečka, která exceluje v každé své divadelní roli (například adaptace Želary v Divadle Rokoko), zraje jako víno. Hraje s lehkostí a každý jeden detail své postavy Marie bere stejně vážně, jako by šlo o velké divadelní drama. „Protože se nachází v těžké životní situaci a není si jistá tím, kolik času jí ještě zbývá, rozhodla se, že napraví vztahy ve své rodině a pokusí se najít po letech cestu ke svému bratrovi,“ popsala Smutná svou úlohu v rozhovoru pro server Nova.cz. A divák si může být jistý, že s ní se nudit nebude.
Doslova pravým opakem je představitelka její dcery Blanky, herečka Linda Rybová (42). „Blanka je zubařka, která přijíždí do rodiny Pešků. Je poměrně emancipovaná, hodně zklamaná a trochu zaťatá. Na začátku není úplně příjemná, ale myslím si, že to nespočívá v její povaze, ale spíš v tom, co se jí právě stalo, co prožívá a s čím bojuje,“ prozradila Blesku Rybová detaily o své roli. U Rybové je však dlouhodobě problém s tím, že vše hraje stejně. Vždyť z posledních let si ji člověk nejspíše pamatuje z osmnáct let staré Kytice (2000) nebo o rok mladšího Tmavomodrého světa.
Přestože má na svém kontě řadu menších i větších rolí, divák si je vybaví jen velmi obtížně, pokud vůbec. Rybová se totiž už někdy na začátku své kariéry představila v jediné poloze, kterou s téměř nepostřehnutelnými obměnami vidíme stále dokola. Její postavy jsou pak ploché, nevýrazné, spíše vyrušují a málokdy vyčnívají nebo zaujmou. U herečky jejího věku už by si divák zasloužil určitý vývoj a barevnost, té se mu však nedostává. Dvě nové obyvatelky Ulice jsou jako voda a oheň, každá v jiném hereckém spektru. Jaké skóre ale nakonec uhrají u diváků, to je zatím ve hvězdách a také v rukou scenáristů a dalších tvůrců Ulice. Divákům zbývá jen každý všední večer svým „sousedům“ držet palce.
