Senioři malují známá i neznámá zákoutí Zlína: Plátno versus realita!
Ač už od Baťových časů uplynulo mnoho let, vliv továrny na rozvoj Zlína je dodnes patrný. Strohé linie funkcionalistických budov i křivky těch starších se nyní staly inspirací pro návštěvníky zdejší univerzity třetího věku. Porovnejte si jejich díla se skutečností!
V ruce drží paletu s olejovými barvami a šperkuje domy s balkony. Zdena Šteflová (67), stejně jako dalších šest desítek nadšenců navštěvuje Univerzitu třetího věku a maluje Baťovský Zlín. „Do ateliéru kresby a malby chodím pět let. Ten pobyt mezi fajn lidmi mě nabíjí. Relaxuji. V učebně jakoby létaly múzy,“ říká paní Zdena, která také působí ve sportovním klubu Aerobik Zlín.
Dokáže povzbudit
„Všichni jsou ponořeni do malování a lektorka Zuzana Oharek Bahulová (35) nás má ráda. I když vidí, že obrázek nestojí za nic, vždycky na něm ukáže maličkost, která se povedla a to člověka povzbudí. Současně neslevuje z náročnosti a vede nás k vlastnímu uvažování,“ pokračovala. „Škola mě dala moc. Zjistila jsem, co všechno neumím a posunula jsem se,“ konstatovala a domalovávala zlínskou čtvrt Obeciny.
Záliba po tátovi
Jana Vildová (66) dojíždí do ateliéru z Bystřice pod Hostýnem. Namalovala část budovy Kongresového a univerzitního centra od Evy Jiřičné. „Mám ráda fialovou barvu, tak jsem ji tam zvýraznila. Zálibu mám zřejmě po tatínkovi. Ten pro radost maloval krajiny. Chodili jsme do přírody, pozorovala jsem ho. Já když něco vidím a uvízne mi to v hlavě, tak si to doma pak namaluju. Ale abstraktněji,“ přiblížila.
Centrum meziválečné architektury
Zlín byl jedním z nejvýraznějších center meziválečné architektury v českých zemích. Za přeměnou malého, ani ne třítisícového městečka na urbanisticko-architektonický celek s více než 40 tisíci obyvateli stála Baťova továrna. Založena byla na konci 19. století a díky ní se během dvaceti let Zlín změnil k nepoznání.
Vernisáž v Senátu
Studenti začali již před covidem tvořit Zlín svýma očima. Nyní díla dokončují a 31. ledna budou vystaveny v předsálí jednacího sálu Senátu v Praze. „Představíme pět desítek prací. Musím říct, že jsem na studenty nesmírně hrdá. Díla jsou podařená,“ poukázala lektorka.