Role ve filmu Všichni dobří rodáci přiděloval horoskop. Brzobohatý musel zestárnout

Film natočil režisér Vojtěch Jasný (†93) v třaskavém roce 1968. Po premiéře se snímek promítal zhruba půl roku, poté z politických důvodů putoval na dlouhých dvacet let do trezoru. Film totiž líčí osudy jedné moravské vsi od roku 1945 do roku 1958, tedy v letech zlomových, kdy se lámal nejeden charakter.

Původně pospolitá vesnice projde od konce války přes kolektivizaci velmi těžkou zkouškou, která ji nakonec rozdělí. Vojtěch Jasný psal příběh několik let, předobrazem k němu byly osudy jeho rodné Kelče, městečka na rozhraní Hané a Valašska. Natáčení ale umístil do Bystrého na Svitavsku, na které přišel náhodou.

„Už jsem ztrácel naději, že najdu vhodné místo pro natáčení, když kameraman Jaroslav Kučera přišel s návrhem, že bychom mohli navštívit Kartografický ústav a prohlédnout si fotky vesnic a městeček. Několik týdnů jsme hledali, až jsme našli Bystré s jeho výtvarnou krajinou,“ zavzpomínal před lety režisér.

Sovák ostrouhal

Ve filmu hraje řada skvělých a populárních herců, například Vlastimil Brodský (†81), Waldemar Matuška (†76), Věra Galatíková (†69), Vladimír Menšík (†58), Václav Lohniský (†59), Ilja Prachař (†81), Karel Augusta (†62) nebo Helena Růžičková (†67).

Právě ona pomáhala režisérovi vybírat herce, a to nikoli tak, že by posuzovala jejich herecké vlohy, ale pomocí sestavených horoskopů! Takto třeba unikla role Jiřímu Sovákovi (†79), kterému nevyšel horoskop dobře, a jeho part převzal Waldemar Matuška. A jelikož Vojtěch Jasný byl obrovský fanoušek astrologie, na základě horoskopu nejenže obsazoval herce, ale také plánoval natáčecí dni.

Pro roli musel zestárnout

Hlavní postavu nezlomného sedláka Františka ztvárnil Radek Brzobohatý (†79). Šlo o roli, která jeho typu neuvěřitelně sedla a Jasný mu ji napsal přímo na tělo. Aby ne, když se znali již z gymnázia ve Valašském Meziříčí. Kvůli Brzobohatému se s natáčením čekalo tři roky, režisér totiž potřeboval, aby se mu zkušenosti vepsaly do obličeje: „Eště to nemáš v ksichtu. Mosíš zostárnút!“ řekl prý Jasný Brzobohatému.

Pro herce byl předobrazem jeho postavy skutečný sedlák František Slimáček. Ten se dokonce dožil pádu komunizmu v roce 1989, z porevolučního vývoje prý ale šťastný nebyl. Brzobohatý se s rázovitým mužem, který odmítl vstoupit do JZD, a také za to zaplatil, spřátelil. Ještě před natáčením s ním trávil hodně času, aby ho ztvárnil co nejlépe.

Podobnou preciznost předvedl, když se natáčela scéna, v níž ho má vítat jeho pes. Radek Brzobohatý se psem chodil na dlouhé vycházky, poté se na měsíc odloučili, a vítání ve filmu je tedy opravdové.

Režisér původně plánoval do filmu obsadit také tehdejší partnerku Brzobohatého Jiřinu Bohdalovou (92). Nakonec usoudil, že Bohdalka je pro roli až příliš veselá. Herečka však na natáčení jezdila a s mnoha místními se spřátelila.

Natáčení, které šlo samo

Veselou vdovu, která prostřídá a pochová hned několik rodáků, si zahrála Drahomíra Hofmanová (80). Původně však režisér nabídl roli Ivě Janžurové (82), ta zrovna točila, takže roli odmítla. Šanci tak dostala neznámá herečka, která stála před kamerou poprvé. Přesto na natáčení vzpomíná s láskou.

„S Vojtíškem se dělalo úžasně. On nechával úplnou volnost, přesně věděl, co chce po lidech. Záběry měl do poslední mrtě promyšlené, a šlo to samo. On neumí zvednout hlas, byl to tak klidný pracovní proces, který jsem pak už nikdy nezažila. Hlavně to ale bylo tou fantastickou dobou, mysleli jsme si, že komunistický režim padne. Byla to doba plná nadějí, o to větší ťafka byla, když se v srpnu stalo to, co se stalo. Pak jsme pochopili, že tenhle film šoupnou do trezoru, že nemá šanci,“ řekla.

Z šesti hodin zůstaly dvě

Natáčení prý probíhalo ve velmi pospolitém duchu. Herecké hvězdy nebydlely v hotelích, ale v chalupách místních, kteří ve filmu také účinkovali a filmem žili. Po natáčení se prý často scházeli a večer proběhla nejedna oslava. „Byli jsme všichni pořád pohromadě, od rána do večera, od večera do rána,“ potvrdil herec Pavel Pavlovský (78).

20 fotografií

I dobrá nálada na place přispěla k tomu, že se z filmu stal trhák. Původně šestihodinový epos Jasný sestříhal na polovinu. Když však chtěl film přihlásit na festival v Cannes, dostal rezolutní odpověď, že film nesmí být delší než dvě hodiny. A tak režisér povolal mistra střihu Jana Kučeru, kterému se podařilo dílo pokrátit. A to se vyplatilo, režisér Jasný si z festivalu odvezl cenu za nejlepší režii.

Návrat se nepodařil

Po roce 1968 se Vojtěch Jasný ocitl na indexu a bylo mu jasné, že v normalizačním Československu nemá šanci normálně žít a pracovat. A tak zvolil emigraci, v Německu pracoval hlavně pro televizi. K osudům svých hrdinů se rozhodl vrátit v roce 1999 filmem Návrat ztraceného ráje. Ten bohužel takový ohlas nevzbudil. Příběhu emigranta v New Yorku je vytýkána doslovnost a také zastaralý jazyk. Film se natáčel opět v Bystrém u Poličky a v New Yorku. Kritiku nesl režisér těžce, odradila ho od další práce v Česku.

Místní nevěděli, co se natáčí Režisér Vojtěch Jasný si ke spolupráci na filmu vybral mnoho místních. Jeden z nich, Zbyněk Unčovský, se natáčení účastnil spolu se svým tatínkem jako poradce. První kroky režiséra v Bystrém vedly mezi místní ochotníky. „V hotelu mu řekli, že Unčovský zde režíroval. Domluvil se, co bude potřebovat za lidi, a tatínek mu pak sehnal sedláky,“ vzpomínal Zbyněk Unčovský. Podle jeho svědectví je zajímavé, že mnozí místní vlastně netušili, co se přesně natáčí, neboť scénář obdržel jen jeho otec. „Jak je zvykem, filmaři točí někdy prostředek, někdy začátek, místní tak nevěděli, o co jde,“ uvedl pamětník. Režisér Jasný ale nenatáčel celý film jen v Bystrém. V městečku totiž nenašel přesně to, co potřeboval. Tak například Františkův statek zde nenajdete, je v obci Slukovec. Představa Vojtěcha Jasného totiž byla jasná, chtěl velký statek, ty ale v Bystrém nebyly. Nebylo to ovšem jediné stavení zvolené mimo natáčecí lokalitu. „Statek Waldemara Matušky je ve Sněžném,“ prozradil dále Zbyněk Unčovský. Do Bystré prý jednou zavítala návštěva z Kelče, tedy místa, kde se příběh skutečně odehrál. Přijela i vnučka pravého zemědělce Františka. Ta sama prý uznala, že v rodné Kelči by Jasný točit nemohl. Prý by ho vyhnali.