Recenze: Sicario 2 je směsí westernu a válečného filmu, místo drog se v něm pašují lidé

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
29. 6. 2018 10:29
Česká kina začala promítat pokračování thrilleru Sicario. Místo pašování drog se víc zaměřuje na pašování lidí a islámský terorismus.
Ve filmu Sicario 2 se někdejší špinavé praktiky bushovské zahraniční politiky přesouvají na hranice Spojených států.
Ve filmu Sicario 2 se někdejší špinavé praktiky bushovské zahraniční politiky přesouvají na hranice Spojených států. | Foto: Vertical Ent.

Supermarket v americkém Kansasu exploze vmžiku promění ve válečnou zónu. Dívka vystrašeně stojí u výkladní skříně, za ruku ji bere neznámá žena. Kráčejí k východu. Tam stojí muž drmolící modlitby. "Nemusíte to udělat," říká žena rozechvělým hlasem. A pak další výbuch rozmetá výlohy i těla na kusy - a ze snímku Sicario 2: Soldado odnese veškerý zbytek morálky.

Hned po úvodní scéně se pokračování ceněného, tři roky starého thrilleru Sicario z prostředí drogových kartelů na americko-mexickém pohraničí sune vstříc ještě bezútěšnějšímu světu než předchůdce. Místo pašování drog "dvojka" tematizuje islámský terorismus a pašování lidí. V boji s obojím americká vláda neváhá použít jakékoli prostředky.

Dvojice drsných chlapů, kteří se nebojí ušpinit, opět dostává šanci jednat ve jménu "těch hodných" - tedy amerického establishmentu - za hranou zákona. Herci Josh Brolin a Benicio del Toro se tak vrací k rolím z prvního dílu. Tentokrát však chybí idealistická agentka FBI v podání Emily Bluntové. A s ní jako by ze snímku zmizely jakékoli stopy empatie a lidskosti.

Zůstal jen vyprahlý chlapský svět, v němž se někdejší špinavé praktiky bushovské zahraniční politiky přesouvají na hranice Spojených států. "Tohle je Afrika," vysvětluje v úvodu Brolinův hrdina Matt Graver vyslýchanému muži podezřelému z pomoci teroristům, že tady je možné vše. A ukazuje mu na monitoru, kterak kolegové neváhají vyhodit do vzduchu dům jeho bratra.

Brzy Brolinův protagonista dostane příležitost operovat v podobném duchu i doma. A s posvěcením amerického prezidenta rozpoutá válečné peklo.

Scénář Taylora Sheridana, který si na prvním Sicariu udělal jméno, si opět nejen v názvu filmu pohrává se španělským slůvkem "sicario" neboli zabiják. Ale přidává k němu další: "soldado" znamená voják.

Druhý díl je směsí westernu a válečného filmu a oba žánry se vlamují do současnosti jako syrová i surová připomínka faktu, že realita západního světa je mnohem méně civilizovaná, než se může zdát.

S odchodem režiséra Denis Villeneuva a kameramana Rogera Deakinse však dvojka pozbyla onu mistrovskou formu, která z prvního dílu činila precizní, znepokojivou, až halucinační podívanou. Italský režisér nynějšího filmu Stefano Sollima ve spolupráci s kameramanem Dariem Wolskim sice styl prvního dílu místy zdařile imituje, ale - i vzhledem k posunu scénáře k bezútěšnému a neempatickému světu - zůstává často jen u efektních obrazů prohnilého světa.

Ve filmu se polovojenská jednotka prodírá podsvětím a rozpoutává válku mezi drogovými kartely. | Video: Vertical Ent.

S jediným morálním imperativem "Vykašlat se na všechno" se polovojenská jednotka prodírá podsvětím a rozpoutává válku mezi dvěma drogovými kartely, z nichž jeden je podezřelý z pašování teroristů do Spojených států. Až samotný závěr přitom zabrání, aby z filmu bylo čisté cvičení v nihilismu.

Postavu herce Benicia Del Tora žene kromě mzdy i msta, neboť kartel ho připravil o rodinu. Jeho příběh nakonec snímek na okamžik polidšťuje. Jediná až intimní sekvence ve znakové řeči uprostřed pouště dovede přinést záchvěvy čisté westernové morálky, pro kterou jako by jinak v současném světě už nebylo místo.

Jenže poslední minuty snímku potvrzují pocit, který se nad ním vznáší po celou dobu. Přinášejí pachuť zbytečně nastavovaného díla, které může pokračovat donekonečna - jak napovídá poslední scéna.

Sicario 2: Soldado

Režie: Stefano Sollima
Vertical Ent., česká distribuční premiéra 28. června

Tady se Hollywood pohybuje na hraně vysokých ambic a vytěžování lukrativních motivů. Ve chvíli, kdy jsou v kurzu temnota a nihilismus, hrozí, že se z nich nakonec stane jen kulisa pro mechanické žánrové hrátky.

Druhý Sicario není nástupcem vyšinutých amorálních filmů Sama Peckinpaha, které do duší diváků zasévají ryzí, až démonický neklid. Naopak nakonec i přes některé silné situace vybízí k úvaze, zda není nejvíce amorální dělat z toho největšího zmaru trendy záležitost pro sériovou hollywoodskou výrobu.

 

Právě se děje

Další zprávy