Bylo to veselé a láskyplné vyprávění. Mluvili samozřejmě i o práci a nové veselé pohádce, která měla nedávno premiéru ve Strašnickém divadle.
Jak vznikala pohádka o Zloholce?
Zdeněk: Všechno to začalo tak, že naše mladá kolegyně Lucie Vojtová projevila přání víc hrát – a navrch s nějakým starším kolegou. Moje žena Zuzana měla už načrtnutou jednu pohádku. Slovo dalo slovo, má manželka pohádku dopsala, my ji nastudovali a v únoru jsme měli u nás ve Strašnickém divadle premiéru. Pohádka se jmenuje Dědeček a Zloholka. Dědeček jsem já, Lucie Vojtová Zloholka. Jenže v téhle pohádce jsou i písničky, se kterými se Lucie trápila...
Zuzka: Ty písničky taky napsala moje mamka, je šikovná i na rýmování. A táta mě poprosil, jestli bych je nezazpívala. V pohádce sice nehraju, ale jsem její malou součástí. Věřím, že se s tátou někdy na jevišti potkáme.
Zuzanka za mnou přišla, to chodila na gympl, a povídá: „Asi budu muset jít na tu herečku.“ Já na to: Proč?“ a ona: „Až ti přinesu vysvědčení, tak to pochopíš...“