Jste novou členkou dlouhodobě rozběhnutého projektu. Jak starousedlíci v Ulici přijali „novou sousedku“?
Zatím nevědí, kde bydlím. Učím s Magdou, Prokopem, Otou a Ediem (Veronika Čermák Macková, Ondřej Studénka, Filip Rajmont a Jiří Panzner – pozn. red.) na stejné škole. A jak mně, tak Soně (její postava – pozn. red.) se tam díky nim moc líbí. Obě se na všechno ptáme a jsme zvědavé jak opice.
Když jsme u té školy, které předměty ve vás probouzely největší zvědavost?
No takhle... Spíš jsem je rozdělovala na ty, které se musím nadrtit, a na ty, které mi jdou tak nějak samy. (směje se) Tedy na základní škole. Na konzervatoři mě bavilo asi všechno a na vysoké jsem byla jako v nebi. Zkoumání filozofických směrů, historie pohledů na realitu, sociologické průzkumy... Jen statistika mi nešla.
Připadá mi, že nám život dává do cesty zkoušky, a pokud je nezvládneme, napíše nový termín. Ale to už bude trochu těžší projít.
