Roli jste vzal, aniž jste četl scénář. Děláte to často?
Ne vždycky je možné scénář dostat do ruky hned, protože právě u divadelních her může být teprve v procesu překladu. Režisér Pavel Ondruch mi popsal, o čem hra je, a navíc jsme my herci měli ten nebývalý komfort vyjádřit se k tomu, s kým budeme hrát. A tak jsme se s Veronikou Kubařovou a Markem Němcem, dá se říct, vzájemně „nacastovali“. S Pavlem Ondruchem jsme kamarádi, takže jsem v něj měl důvěru. Já bych ho zabil, kdyby to byla úplná kravina! Hra Brácha je ale tak neuvěřitelně dobře napsaná, jsou tam dokonale analyzované rodinné vztahy. V každé rodině je jistá temnota, ale nemusí to být temnota zlá. Uvnitř tohohle rodinného organismu se občas dějou věci, za které v podstatě nikdo nemůže.
Bude to poslední série, takové rozloučení. Odešel jsem tehdy, protože jsem chtěl zažít další výzvy a byl jsem zedřenej jako závit.
