Labilní Hajská i prvňáček Oliva. Seriálu My všichni školou povinní je 40 let

Zatímco dnes se seriály šijí doslova jako horkou jehlou, v případě My všichni školou povinní byla cesta k první klapce velmi dlouhá. Autorka scénáře Markéta Zinnerová (81), kterou si diváci oblíbili již díky seriálu Tajemství proutěného košíku, jej připravovala téměř dva roky. Scénář psala dvacet měsíců a osudy učitelů, žáků a rodičů, které spojuje jedna velká základní škola, jí zabraly 1 300 stránek.

Kdo je vlastně otec?

Třináctidílná televizní série začala vznikat už na počátku 80. let. Autorka chtěla, aby seriál zfilmovala Marie Poledňáková (†81), která se osvědčila dětskými filmy Jak dostat tatínka do polepšovny nebo S tebou mě baví svět. Jenže právě při natáčení posledně jmenované komedie se kvůli penězům nepohodla s vedením Československé televize, takže se školního seriálu ujal Ludvík Ráža (†71).

Natáčelo se v Praze a Liberci po dobu více než dvou let. Roli osmáka Luboše Olivy tvůrci nabídli Tomáši Holému (†21), jenže dětská superhvězda měla už hraní po krk a odmítla. Další těžkosti způsoboval zdravotní stav Vladimíra Menšíka (†58), který už doslova chřadl před očima a na plac ho často vozili přímo z nemocnice.

Seriál se poprvé vysílal od dubna do června 1984 a divácky nejoblíbenější postavou se suverénně stal začínající kantor Michal Karfík v podání Miroslava Vladyky (64). Postavu napsala scénáristka podle svého milovaného učitele matematiky na libereckém gymnáziu.

Karfík v seriálu navázal milostný vztah s novou pionýrskou vedoucí Janou Vychodilovou, kterou hrála Veronika Žilková (62). Když krátce po odvysílání seriálu herečka skutečně přivedla na svět dceru Agátu, musela všem zvědavcům vysvětlovat, že Vladyka není skutečným otcem dítěte.

160 Kčs za natáčecí den

V seriálu se objevila ta největší herecká esa. Byla mezi nimi Jiřina Bohdalová (92), Jiří Bartoška (76), Jiří Sovák (†79), Jana Šulcová (†76) a Dana Medřická (†62). Ta ztvárnila roli učitelky Zmatlíkové, ale během natáčení zemřela. Režisér Ludvík Ráža se přesto rozhodl již natočené scény v seriálu ponechat. „Byla to vzácná žena a herečka, stejně jako řada ostatních. Když jsem přepisovala po její smrti scénář, plakala jsem u toho,“ přiznala Zinnerová.

Kromě toho, že jedna herecká hvězda během natáčení pohasla, mnoho dalších se rodilo. Mimo jiné například Veronika Žilková. Pro herečku byla série My všichni školou povinní pomyslným odrazovým můstkem.

„Šlo o moji druhou televizní práci, chodila jsem teprve do prvního ročníku. Ráno mi bylo špatně od nervů, pan režisér Ráža byl přísný a já kopyto. Prožívala jsem vlastně dva milostné vztahy, s Mirkem Vladykou a Lexou Pyškem (67), a hrozně jsem se styděla. Úplně se vidím, jak stojím pod vodopádem v plavkách, a celou mě líčí tělkou. Rok se to točilo a já se celý rok styděla,“ zavzpomínala Žilková.

Herečka také prozradila, kolik za svou roli inkasovala. „Za téměř roční práci jsem si tehdy coby hlavní ženská role vydělala třináct tisíc, dostávala jsem sto šedesát korun za natáčecí den,“ řekla.

Buď konečně zticha!

Vysílání seriálu s obavami vyhlížela Gabriela Vránová (†78), která dostala roli psychicky labilní učitelky Hedviky Hajské. Herečka pocházela z učitelské rodiny, měla toto povolání ve velké úctě a kroky seriálové postavy jí byly proti srsti. Nakonec ale byla ráda, že na roli kývla. „Když se seriál objevil v televizi, přišly mi stovky dopisů od učitelek, které kvůli podobně pošramoceným nervům ze zaměstnání doslova utekly a seriál jim pomohl se s tím vyrovnat,“ prozradila herečka.

Pro autorku byla inspirací pro postavu Hedviky Hajské učitelka jejího syna Pavla, která měla podobný problém. Scenáristka si získala obdiv i u dětských psychologů. Za to, jak dokázala pojmout problematiku mezi dětmi a dospělými. A to i včetně problému, jak mají rodiče říct dítěti, že je adoptované. „Tento seriál je o vzájemném porozumění. Když velcí rozumí malýma dokážou vnímat i jiné příběhy než jen své, pak může být na světě líp. Čím dál víc obdivuji, co s tím příběhem dokázal udělat režisér Ráža a herci,“ uvedla Zinnerová.

Na natáčení vzpomínala i Jana Šulcová (†76), která hrála maminku prvňáčka Jirky Olivy. „V té době jsem měla malé děti, a do toho v šest ráno přijel taxík z Barrandova a v něm Milan Šimáček (51), moje filmové dítě. Byl jako sbíječka, mluvil a mluvil. Povídám mu: Když budeš zticha až na Barrandov, koupím ti pytlík bonbonů. Po příjezdu ale zase spustil. Říkám mu: Nelez po mně, nejsem tvoje maminka, ale pak zahlédnu ta jeho očka, zjihnu a povídám: Pojď se pomazlit,“ vzpomínala.

Zrzavé vlasy se Milanu Šimáčkovi musely natáčet, aby vypadal ještě roztomilejší. Původně měl Jirku hrát Pino Foris (53), nynější manžel Moniky Kvasničkové (54), která v seriálu hraje dceru učitelky Hajské, osmačku Alenu. Škola ho ale neuvolnila, neboť byl, dle jeho vlastních slov, rošťák.

Zhrzená za pultem

Zatímco všichni herci ze seriálu si své role, režiséra i scénáristku vychvalují, Jiřina Švorcová (†83), která se ujala úlohy zástupkyně ředitelky, nevzpomínala na projekt My všichni školou povinní v dobrém. „Postava zástupkyně byla jen úlitba bez vlastního osudu a charakteru, nebylo tam co hrát,“ šokovala Švorcová ve své knize. „Tehdy jsem pocítila, co pro herce znamená ztráta sebevědomí a jistoty, bez nichž nemůžete v klidu vylézt na jeviště ani před kameru. Při natáčení jsem se cítila jako nahá v trní.“

Pravdou zůstává, že stejně jako hvězda seriálu Žena za pultem, i jiné herecké osobnosti měly o seriálu My všichni školou povinní a následném životě po něm jiné představy. Jde zejména o dětské hvězdy. Z těch v herecké kariéře nepokračoval žádný. Ačkoli se o to někteří pokoušeli, nikomu se nepovedlo vymanit se ze škatulky malého školáka a všichni si nakonec našli běžná zaměstnání.

Například Milan Šimáček se před kamerou objevil naposledy v roce 1989 v televizním filmu Útěk ze seriálu. Pro „nedostatek talentu“ nebyl přijat na konzervatoř, vyučil se automechanikem a do nástupu na vojenskou službu pracoval u Dopravního podniku Praha. Po návratu do civilu vedl s matkou devět let pražský obchod s potravinami a pracuje jako datový technik v soukromé firmě.

67 fotografií

Magická a často velmi depresivní hudba Petra Hapky (†70) doprovází i seriál My všichni školou povinní. Jestli byl skladatel v něčem geniální, pak v tom, že dokázal vyjádřit myšlenku i beze slov. „Neměl jsem žádné zadání, jen první část scénáře. Čerpal jsem proto ze svých vlastních vzpomínek na základní školu,“ popisoval po letech hudební skladatel.

Sotva však skončila seriálová znělka Petra Hapky, diváci se vrátili do reálného světa ke svým starostem. Řada rodičů dumala třeba nad tím, kde pro své ratolesti seženou školní potřeby. V tehdejších papírnictvích, kterým se od 50. let říkalo také narpa (národní papírny), panoval trvalý nedostatek kovových kružítek, ořezávátek a plnicích per. Zatímco dnes je v papírnictvích nával zejména na začátku školního roku, dříve se tam tvořily fronty zejména ve chvíli, jakmile se v regálech objevilo nedostatkové zboží. O to rychleji bylo zase pryč.