Už léta bavíte český internet. Kde berete inspiraci pro svá vtipná díla?
Inspirace přichází sama, vždycky se děje něco inspirativního, takže nad tím ani moc nemusím přemýšlet. Jenom tam dám logo a je to.
Co vás ovlivnilo? Hodně nejspíš devadesátky nebo nové milénium, protože tehdy českými médii proudil jeden bizár za druhým…
Takhle, já jsem vyrůstal v devadesátkách. Jsem dítě devadesátek, takže určitě mě to ovlivnilo. Spousta těch témat a věcí co dělám se vrací do devadesátek, to mě hrozně baví. Asi mě to trochu zformovalo, ale ovlivnila mě i spousta jiných věcí.
Co byste řekl, že bylo vaše první dílo, které se dostalo k veřejnosti? Tvořit jste začínal už na škole.
Už na základní škole jsem kreslil vtipy a posílal je po škole a po třídě. Ale takový ten první známý vtip byl třeba kapela Orlík s taškami z Billy a tam byla bílá liga. To si vzpomínám, to byl první takový vtip, to je už strašně dlouho zpátky. Patnáct let? Šestnáct, osmnáct? Přesně nevím.
Z výstavy Tomáše Břínka Českoland (2020)
Schytali to od vás taky někdy učitelé?
Jo, mockrát. Já jsem měl za to i dvojku z chování! Ale to se stává.
Na Hradě bude po deseti letech končit své úřadování prezident Miloš Zeman. Nebojíte se, že nebude dostatek témat pro vaše vtipné příspěvky?
On končí, jo? To ani nevím. (smích) Doufám, že přijde třeba někdo jiný. Těch lidí, kteří budou pro to, co dělám, nějak přínosní, těch bude spousta vždycky.
Fanoušci Tomia Okamury mě hromadně nahlašují, říká Tomáš Břínek alias TMBK |
Prozradíte nám, kdo z českých osobností, nejen z kultury, ale i z politiky, je takové vaše pomyslné guilty pleasure?
Převážně z nějakých osmdesáti procent se věnuji politice, tak jsem vždycky moc rád, když tam nějak zavítá i showbyznys. Dejme tomu Vémola. Nebo jeho Lela. Ale Vémola je lepší než Lela. A pak Dáda „Chytila jsem na pasece žížalu“ Patrasová a spol.
Jak reflektujete ty devadesátky, coby dítě v nich vyrůstající? Co vám utkvělo v paměti?
To bych asi tady nechtěl vytahovat nějak veřejně. Bylo toho spousta. Byla to divoká doba, takovej Divokej západ ty devadesátky. Z téhle doby jsou ale i různé ikonické reklamy a spousta grafických věcí, co mi uvízlo v paměti.
Polštář nazvaný Volodymyr, prodával Břínek na svém e-shopu. Koupily si ho tisíce zájemců. Výtěžek z prodeje putoval na konto organizace Člověk v tísni (2022).
Léta jste patřil do rodiny spisovatelky Haliny Pawlowské. Měla pro vaši tvorbu pochopení?
Já myslím, že docela jo. Ona má smysl pro humor celkem v pořádku, takže to fungovalo.
I ve chvílích, kdy na vašich kolážích rozsedla střechu školy nebo lávku v Troji?
Pak ještě rozsedla ten most v Itálii a spoustu jiných věcí! Nebo nadzvedla lavičku s Forrestem Gumpem. Jo, tak to už byla trošku rozčílená, ale to je její boj. (smích)
Češky chtějí spát s Volodymyrem. V prodeji bude možná i polštář s Drábovou |
Přesídlil jste pod křídla Seznamu. Proč? Chodíte teď pracovat do kanceláře?
Nemám tam kancelář, já mám svoji. Takže tam nechodím, ač pro ně pracuji. A proč jsem přesedlal? Člověk má po nějaké době vždycky změnit podnebí. Myslím, že už mi docházela nějak inspirace, chuť a spousta jiných věcí.
Co vás samotného zaručeně pobaví?
To já nevím vlastně. Moje vtipy samozřejmě vždycky. Když něco udělám, tak se pak na to koukám chvilku a směji se tomu celkem dlouho.
Show Bennyho Hilla nebo Mr. Bean vám osobně připadají vtipné?
Mr. Bean mi přišel vtipnej. To už jsme právě zase v těch devadesátkách. Teď, když se na to zpětně podívám, tak z toho vlastně neskáču smíchy. A co jste říkal to první? To neznám. To už bude asi něco hodně starého, že jo? (smích)
Jste moderní muž, který má přehled. Jak reflektujete osobnosti, které se staví na odiv se svými plastikami?
Já proti tomu nic nemám. Když se někdo chce upravit, ať se upraví, jak chce. Ale někdy je toho moc a pak vypadají jak holky z Východu, takový laciný. Myslím, že všechno se má dělat nějak střídmě a pěkně.
Kromě vaší práce.
Kromě mé práce, tak.
