Jak často se lidé při běžném setkání s vámi bojí, že jsou součástí nějaké mystifikační hry?
Je to můj denní chléb, velmi často. Prakticky kdykoliv jdu s někým na schůzku, i v běžných věcech, první otázka z jeho strany zní: „Doufám, že tohle není nějaký poděl? Doufám, že mě nenatáčíte?“ A já musím vždycky vysvětlovat, že je to seriózní schůzka.
Jak lidi přesvědčujete, že máte čisté úmysly?
Vysvětluju jim, že když jsem tady já osobně, já sám jsem zárukou, že je to seriózní jednání. Že kdyby to byl prank, podvod, legrace, tak sedím támhle vzadu na parkovišti v dodávce, mám na uších sluchátka a koukám na vás na monitoru. Že místo mě by tady seděl nastrčený člověk, kterého bych na dálku řídil.
Risk považuju za jednu z nejdůležitějších věcí v životě vůbec. Jestli chce člověk něco dokázat, někým být, do něčeho se pustit, vybočit z řady, bude muset riskovat.
