Jedna velká zlodějina? Zahraniční písně se v ČSSR nekradly, říká textař

V úvodu článku je třeba uvést, že přebírání zahraničních písniček bylo vždy spíš doménou Česka než Slovenska. Repertoár Karla Gotta, Hany Zagorové, Heleny Vondráčkové a dalších populárních zpěváků by byl bez coververzí možná jen poloviční.

Byla to ta nejrychlejší a nejspolehlivější cesta k novému hitu – stačilo vzít ten, který bodoval ve světových hitparádách. Muzikanti ve studiu nahráli hudební základ, textař vyměnil původní cizojazyčná slova za česká, zpěvák je nazpíval a bylo hotovo.

Profesionální textař Michael Prostějovský, který před čtyřiceti lety vedl dramaturgii a produkci v největším československém gramofonovém vydavatelství Supraphon, nesouhlasí s názorem, že šlo o krádež.

32 fotografií

„Každá coververze, která byla natočena a vyšla na gramofonových deskách, měla souhlas původních vlastníků práv, to znamená zahraničních nakladatelů. Autorská práva byla vykoupena. To se týkalo i produkcí, které přicházely na desky z rozhlasu nebo televize. V prvopočátku, kdy se coververze v rozhlasu či televizi natočily, tak třeba souhlas scházel. Ale v okamžiku, kdy šla píseň na desky, což bylo 99 procent případů, tak Supraphon, který měl síť svých zahraničních partnerů, všechna práva vykupoval,“ vysvětluje.

„Do zahraničí se platilo a vyúčtování gramofonových desek bylo velmi pečlivé. Jak českým, tak i zahraničním autorům,“ připomíná Prostějovský.

Režim podle něj neřešil, kdo zpívá píseň v originále, zda tvůrci pocházejí z USA, Kanady nebo ze západní Evropy. Ideologická bariéra prý v tomto ohledu neexistovala. Spektrum přebíraných skladeb bylo široké, ale zájem byl především o písně skupin Beatles nebo ABBA, Boba Dylana, Paula Simona či Leonarda Cohena.

Hity, Brno a hrobečky

O největší zahraniční hity bývala mezi našimi interprety „rvačka“. Známý je třeba případ písně The Winner Takes It All, s níž v létě 1980 vítězila ve světových hitparádách švédská ABBA.

V češtině ji chtěl zpívat Karel Gott i Helena Vondráčková. Zpěvačka nakonec byla rychlejší. Coververze A ty se ptáš, co já patří dodnes k jejím nejhranějším písním. Gott natočil stejnou skladbu s jiným textem pod názvem Když vítěz mává nám. V televizi ji však tehdy zpíval jen jednou, a to v závěru svého vánočního koncertu v Lucerně.

Třetí (zapomenutá) česká verze tohoto hitu je z Brna. Nahrála ji Jana Matysová a jmenuje se Poslední jde sám. V jihomoravské metropoli vznikaly, možná trochu na truc Pražákům, desítky „konkurenčních“ coververzí k písním, které si rozebraly pražské hvězdy.

RECENZE: Hutka není múzami zlíbaný talent. Naráží na mantinely textařské i pěvecké

Zatímco v roce 1983 pěli v televizi Karel Černoch a Věra Špinarová píseň Všímej si víc (šlo o převzatý duet Kennyho Rogerse a Sheeny Easton We’ve Got Tonight), brněnští zpěváci si natočili vlastní verzi. Pod názvem Báseň pro dva ji nazpívali Milan Černohouz a už zmíněná Jana Matysová.

Gottův hit Má první láska se dnes vdává (v originále You Are Such A Good Looking Woman) nahrál Černohouz pod názvem Pár kapek vína. Duet Heleny Vondráčkové a Jiřího Korna Já půjdu tam a ty tam (vítěznou britskou skladbu Save Your Kisses For Me z Eurovize 1976) měl tento brněnský zpěvák v repertoáru s českým textem nazvaným Tisíc dívčích jmen.

V dlouhém seznamu převzatých skladeb však nebyly jen hity. Spotřeba písní například pro zábavné televizní programy byla taková, že produkce či interpreti sahali i po skladbách, které v zahraničí nijak zvlášť úspěšné nebyly. V československých poměrech šlo často o písně na jedno použití. Objevily se v pořadu, který se odvysílal a skončil v zaprášené krabici v archivu.

„Při psaní textů jsme často vycházeli spíš z fonetiky, z toho, jak to v originále zní, než z obsahu. Například z písně Dancing In The City (britského dua Marshall Hain) se stala Tanečnice Kitty (Heleny Vondráčkové),“ vzpomíná Michael Prostějovský.

Podobně z písničky Teenie Queenie vznikl Přítel Míny, z písně When bylo Ven a skladbu Dancing Queen přezpívala Yvetta Simonová pod názvem Benjamín.

„Všichni, co jsme dělali coververze, máme i svoje hrobečky. Jeden můj kolega na Don‘t Cry For Me Argentina napsal pro Mařenku Rottrovou písničku Před námi jsou serpentýny. V této podobě se nikdy neuchytila. Až další verze byly skutečně o Argentině,“ usmívá se textař.

Ptali se, zda je ten Gott opravdu z Československa, říká jeho německý textař

Mezi méně zdařilé coververze patří třeba také Gottova Mám styl Čendy (v originále Elton John – I’m Still Standing). Petra Janů si nerada připomíná svoji předělávku z roku 1985 nazvanou Můj stálý šampión (Queen – We Are The Champions) a ve zlatém fondu převzatých skladeb bude zřejmě scházet i písnička Šlapej, šlapej (ABBA – Money, Money, Money), kterou pro jeden televizní pořad natočila Hana Zagorová s Helenou Vondráčkovou.

„Jediný rozdíl mezi coververzemi tenkrát a teď spočívá v tom, že dnes, když děláme coververzi, tak si vlastník práv, což je většinou nakladatel, ale někdy to schvalují i přímo autoři, vyžádá zpětný překlad českého textu a někdy dokonce i nahrávku. Tenkrát jsme měli absolutní volnost. Nikdo to po nás nekontroloval a nikoho nezajímalo, o čem ta písnička v češtině je,“ dodává Prostějovský.

Po roce 1989 se Supraphon snažil kvůli reedicím starších desek získat zpětně souhlas původních autorů s českými texty. V mnoha případech ho dostal, k desítkám písní ale povolení nepřišlo a vydávat se tak znovu nesmějí. Týká se to například coververzí Beatles, Lou Reeda či Paula Simona.

Lucie Bílá chtěla mít v roce 2009 na albu Bang! Bang! píseň Wild World od britského hudebníka Cata Stevense. Producent Ondřej Soukup vzpomínal, že to muzikant výslovně zakázal a žádal dokonce písemné potvrzení, že natočená česká verze nebude nikdy zveřejněná a vydaná.

Hallelujah!

Rekordmankou, tedy pravděpodobně „nejpředělávanější“ zahraniční písní do češtiny, je skladba kanadského zpěváka Leonarda Cohena z roku 1984 nazvaná Hallelujah. Hudební badatel Jan Fiala dohledal, že existuje 16 verzí s různými českými texty. A to se možná ještě někdo přihlásí s tou svojí, na kterou se v seznamu zapomnělo.

Zahraničních skladeb, které mají v češtině dvě a více verzí s odlišnými texty, jsou minimálně desítky. Druhou nejčastěji česky textovanou písní je velký hit Franka Sinatry My Way. V jeho případě šlo přitom také o coververzi. Píseň totiž jako první nazpíval v roce 1967 její spoluautor Claude François pod názvem Comme d‘habitude.

V jedenácti českých verzích My Way je započítána i ta od Pavla Vrby. Text napsal pro zpěvačku Evu Olmerovou. „Byly nahrány základy s velkou kapelou, ale už ji nestačila natočit. Jmenovala se tak jako Evin život, Klikatá čára,“ vzpomínal textař.

Nevelkou, ale zajímavou skupinou písní jsou ty, které původně čeští textaři napsali na zahraniční melodie, ale skutečné coververze to nejsou. Vzniklé texty nakonec z různých důvodů opatřili melodií tuzemští skladatelé a jde tedy o ryze české písně.

Byl to případ textu Michaela Prostějovského pro Václava Neckáře Podej mi ruku a projdem Václavák. Vznikl na melodii anglického písničkáře Ralpha McTella Streets Of London.

„Říkal jsem Míšovi, že je blbost zpívat o Václaváku na anglickou baladu. Přemluvil jsem tedy bráchu, ať zkusí ten krásný text zhudebnit tak, aby zůstal v náladě originálu,“ vyprávěl Václav Neckář.

Hana Zagorová chtěla koncem devadesátých let natočit na připravovanou desku česky dvě písně z repertoáru belgicko-kanadské zpěvačky Lary Fabian.

Skladbu Ici opatřil českým textem Zdeněk Borovec a slavný hit Je t‘aime přebásnil Václav Kopta. Zpěvačka však souhlas k užití písní nezískala. Protože jí bylo líto oba povedené texty zahodit, obrátila se na skladatele Jiřího Březíka. Ten k nim napsal novou hudbu a v této podobě nakonec na desce vyšly.