Jaroslav Satoranský je mezi diváky nesmírně oblíbený. Na svém kontě má celou řadu skvělých rolí a dokázal se prosadit jak před kamerou, tak na divadelních prknech. Skoro se až zdá, že se pro práci herce narodil, a českou kinematografii si bez něj dnes umí představit jen málokdo. Je ale pravdou, že coby dospívající chlapec o herectví Satoranský vůbec nestál.
Ruce od oleje
Namísto hraní Satoranský toužil po špinavé práci. Fascinovaly ho totiž auta, a tak se chtěl stát automechanikem anebo třeba řidičem autobusu. Osud tomu ale chtěl jinak.
„Lákal mě volant. Jenže koncem základní školy jsme se na horách opalovali na sněhu, já nastydl a onemocněl jsem zánětem ledvin. Když mě doktoři propouštěli z nemocnice, to povolání mi nedoporučili, protože se v té době ještě leželo pod autem na betonu. Dali mi vybrat ze tří řemesel: pekař, chemik a rytec. Rytectví se mi líbilo, je to umělecké řemeslo, tak jsem se vyučil v družstvu Znak,” vzpomínal herec v rozhovoru pro iDNES.
První role
Jakmile Satoranský vyšel z učení, nechal se zaměstnat v jedné provozovně u Karlova mostu. To, co se mu ale ve škole zdálo jako zábavná práce, ho ale nakonec nebavilo. „Bohužel už jsem se nesetkal s takovou pěknou pracovní všehochutí jako ve škole, ale vypichoval jsem růžky nějakého výrobku, který právě kdesi opracovali, a to mě tak nelákalo,” pokračoval herec ve svém vyprávění a dodal, že už v té době věděl, že byl přijat na DAMU, kam následně také nastoupil.
Brzy na to už zářil před kamerou. Konkrétně ve filmu Zpívající pudřenka, kde měl jeden jediný záběr. Režisérům se ale zalíbil, a tak na sebe další pracovní nabídky nenechaly dlouho čekat. Dnes má herec na svém kontě desítky filmových, televizních i divadelních rolí.
