Jani, jste stálicí zmíněného Hvězdného léta a už řadu let si ho užíváte. Nevadilo vám někdy, že zatímco běžný občan má v červenci a srpnu dovolenou, vy místo toho, abyste vyrazila na Havaj nebo Tahiti, musíte pracovat?
„No, někdy sice jen zřídka, mě to napadne, ale ne proto, že by mě to štvalo. Víte, ono, když tahle letní představení probíhají, smrákne se a je vždy plné hlediště, tak jsem zase ve svém světě. Cítím doslova tu energii, která se tam vznáší, často přechází na nás na jeviště ta radost ze sledujících lidí, vidíme rozesmáté obličeje, takže pak si říkám, je to dokonalá paráda. A ještě drobnost. Když jste to naťukl, tak tohle, co si tu užívám a prožívám, je pro mne ono dovolenkové Tahiti."
Skoro všechna představení, v nichž hrajete, jsou fyzicky náročná a předpokládám, že je potřeba oddychovat, ale i jinak nabírat síly. Jak to vypadá v tomhle směru u vás?
„To je pravda. S věkem to čím dál víc bolí. Třeba hraji ve vysokých podpatcích a druhý den doma skoro nemůžu ani chodit. Proto si ulevuji a pobíhám, když to scénář nezakazuje, v teniskách. Musím se přiznat, že zadarmo bych momentálně podpatky nenosila."
Jana Paulová
Takticky jste se vyhnula odpovědi, čím nabíráte konkrétně fyzičku. Takže, co Janu Paulovou nabíjí elánem?
„Určitě to na mě přechází z lidí, kterými jsem obklopená a propojená. A hodně sil mi dodává i příroda. Žiju v podstatě v lese, kam chodím často se projít. Nejsem ale vůbec houbařka, ale spíš vnímám tu krásu kolem sebe, kochám se a pak mám i svůj takový bohatý vlastní vnitřní život. A to vše je zdrojem mé energie a síly."
Jste oblíbenou herečkou, představila jste se v mnoha rolích na divadelních prknech i ve filmu, neuvažujete čirou náhodou o tom, že byste se stala ještě spisovatelkou a vytvořila dílko, třeba ze života, i pro čtenáře?
„Já už za sebou první literární počin mám. Napsala jsem knihu Jak běžet do kopce, což je víceméně duchově zaměřená, cestopisná knížka o Himalájích a nejrůznějších setkáních. A další literární počin? Přiznám se, že už nějaký čas si dělám písemné poznámky třeba pro další knížku. Ale,… ale herecky jsem hodně vytížená a furt se učím texty, takže volného času není nazbyt. Uvidíme, tu první knížku jsem dávala do kupy rok a tu, co mám částečně na papíře a zbytek, zatím ještě v hlavě, si nechám jako perspektivní záležitost. Třeba to klapne a někdy si o ní spolu popovídáme."
