„My pro vás máme taky dárek,“ řekl Antonín Holub a předal moderátorovi čerstvé cédéčko, které vydala u příležitosti hereččiných kulatých narozenin kapela Condurango, v níž matka se synem hrají. „Jmenuje se to Sto let s Bárou Hrzánovou, protože má kulaté narozeniny a čtyřicet let funguje kapela. A křtíme ho 23. května.“
Antonín Holub se věnuje herectví a také muzikálovému herectví, které vystudoval na prestižní škole ECM de Paris. V Paříži také odehrál své první role, nyní ho čeká pražská premiéra představení Dobře rozehraná partie, ve kterém se na divadelních prknech setkává se svojí maminkou Bárou Hrzánovou i tatínkem Radkem Holubem. „Přijel jsem jenom kvůli vám. Zítra ráno v osm zase letím,“ zdůraznil Antonín Holub směrem k Janu Krausovi.
Ovšem žít „dvojí život“ a pendlovat mezi dvěma světy – Prahou a Paříží – ho prý strašně baví. „Velký rozdíl to není, protože je to pořád malý cirkus, stejné divadlo. Tam je to taky malý rybníček, i když trochu ve větším,“ popsal umělec rozdíl mezi oběma městy a vysvětlil, proč se ve Francii mezi herci neříká „zlom vaz“, nýbrž „merde“.
Antonín Holub a Bára Hrzánová v Show Jana Krause (1. května 2024)
„To se říká proto, že když hráli dříve na královském dvoře, tak tam přijíždělo hodně lidí koňmo. A jak ti koně jeli, tak padala ta hovna. Takže si říkali hovno, aby tam bylo hodně lidí,“ prozradil.
„Byla jsem si vědomá toho, že jestli se má Tonda naučit hrát i česky, tak nejlepší škola je drsná škola Lídy Engelové,“ dodala Bára Hrzánová s úsměvem ke společnému představení. To iniciovala a režíruje jejich oblíbená režisérka a rodinná přítelkyně Lída Engelová, jež má na svém kontě více než stovku divadelních inscenací. „A Tonda prošel, takže hrajeme dohromady jako rodina, když pánbůh dá a Tonda zrovna nehraje revoluci nebo Šumaře na střeše nebo Hedviku v Paříži.“
„Teď už si trochu sahám na dno, protože vstávám ve tři ráno a neustále přejíždím,“ posteskl si herec. „Je to náročné. Buď létám, nebo občas jedu i autobusem, ale to je třináct hodin.“
