„Co mám říct. Byl to skvělý herec i člověk. Měla jsem ho ráda, nezkazil žádnou legraci,“ řekla Kateřina Mančalová z pokladny divadla.

V šatně, kde Pecha sedával, zůstaly na zrcadle jeho fotografie. Na jedné se chechtají se svým starým „brachem“ Bolkem Polívkou. Sešli se v řadě představení, stejně jako ve filmu. Jejich scény jsou dnes unikátem, jejich dialogy zdomácněly.

Polívka chce být sám

„Před chvílí nás zastihla smutná zpráva o odchodu našeho milovaného "Peci". Jirko, děkujeme za všechny krásné chvíle ve tvé přítomnosti. Budeš nám moc chybět!“ objevil se vzkaz na facebooku Polívkova divadla.

Sám principál se odmlčel. „Teď je sám, chce být sám. Až bude mít potřebu něco sdělit, ozve se,“ řekl ředitel Divadla Bolka Polívky Ondřej Chalupský.

Klepe na nebeskou bránu

„Jura už si teď zpívá Knockin’ On Heaven‘s Door a tluče na nebeskou bránu. Určitě si tam založí nějaké experimentální divadlo,“ řekl herec Vladimír Hauser, který strávil na jevišti Provázku s Pechou od roku 1973 více než čtyři desetiletí.

A čeho si na parťákovi nejvíc vážil? „Ať to byla sranda nebo vážná věc, Jura se do toho obul vždy naplno. Hrál prostě ze své podstaty,“ podtrhl Hauser, který ocenil Pechovy „ženské“ role. „Však za skvělou roli Babičky dostal i cenu. A já po něm zdědil otřesnou ženskou v inscenaci Svatba. Za to mu děkuji,“ dodal.

„Pro mě je to vynikající herec, to ví všichni, kdo ho znali. A byl to renesanční člověk. Na něho se nedá vzpomínat a smutnit. On nadělal tolik bláznivin, že na něho se dá vždycky vzpomínat jen v dobrém a s úsměvem,“ přidal svou vzpomínku jiný herecký bard divadla Pavel Zatloukal.

Podle skladatele Miloše Štědroně dosáhl Pecha, který byl vůbec prvním hercem divadla po jeho založení, svůj vrchol v roli krále Leara. „To je jedna z vrcholných rolí, kterou herec může mít. Jirka v ní byl hluboce lidský, ten tragicismus té postavy mu šel ze srdce.“

Oslzlý: Nej herec své generace

Jiří Pecha patřil k nejlepším hercům své generace. Jeho filmové role byly vždy pozoruhodné, duší byl ale především divadelním hercem, řekl Petr Oslzlý, Pechův dlouholetý kolega z Divadla Husa na provázku a nynější rektor Janáčkovy akademie múzických umění. „Divadlem dýchal, instinktivně mu rozuměl," zdůraznil Oslzlý.

Pecha zvládal tragické i komické role, měl schopnost improvizace a sebeironie. Už od mládí dokázal zahrát postavy jakéhokoliv věku. „Dost brzy začal hrát staré muže či dědky, což ale neznamená, že by stejně skvěle nehrál role mladých mužů," míní Oslzlý.

Aplaus na otevřené scéně

Pecha se v divadle objevil naposledy loni 15. března při 50. výročí jeho založení, kdy sklidil aplaus vestoje. Na podzimní derniéru Babičky, kde měl hlavní roli, už nepřišel. „Věděli jsme, že bojuje s vážnou nemocí, ale i tak byla tato smutná zpráva pro všechny šokem,“ řekla Blesku mluvčí Divadla Husa na provázku Alžběta Nagyová.

Poslední rozloučení 5. března

Poslední rozloučení se uskuteční příští úterý 5. března od 14 hodin v obřadní síni brněnského krematoria. Vedení divadla se na jeho podobě bude domlouvat s Pechovou manželkou Janou a jejich dcerami.

Fotogalerie
26 fotografií