Zdena Adamová Klapková vystudovala hru na klavír, operní zpěv a hudebně-dramatický obor na Státní hudební konzervatoři v Praze. Pracovala v Československém rozhlase, byla sólistkou Divadla Semafor, členkou skupin C&K Vocal a Mahagon a natočila řadu desek.
Koncem 70. let se umístila na desátém místě v anketě Zlatý slavík a získala stipendium na Berklee College of Music v Bostonu.
„Poprvé jsem se vdávala v osmnácti, podruhé ve dvaceti a potřetí ve třiadvaceti letech. První dva manželé byli jiní, než jsem si představovala. Byla jsem hrozně naivní a vůbec jsem nechápala to, že by někdo mohl být nevěrný, nebo mnou manipulovat někam, kde se mi opravdu nelíbí. A proto jsem tehdy z těch vztahů utekla,“ popisuje Zdena Adamová Klapková v novém dílu pořadu 13. komnata.
V létě 1980 emigrovala s mužem Petrem a jejich synem do Spojených států, kde založili a třicet let vedli uměleckou školu. Toto období jí přineslo vedle menšího množství pozitivních dojmů i spoustu deziluzí, ať už při snahách prosadit se v hudební branži, tak v rovině osobních vztahů.
Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček |
Syn se na prahu dospělosti rodičům odcizil. „Poté, co jsme emigrovali na druhý konec světa proto, aby byl syn v bezpečí, rozhodl se jít do armády. Jednou přijel na opušťák, šel s kamarády na večírek, kde se seznámil s dívkou, do té se zamiloval a už ani nepřišel domů. Za tři týdny nám oznámil, že se chce ženit a pod vlivem své manželky nás později úplně odřízl ze svého života,“ říká zpěvačka.
„Měli jsme s manželem oba strašný problém s alkoholem. Byli jsme oba agresivní, až to začínalo být nebezpečné. Vypila jsem denně třeba dva litry vína. Když jsme byli s Petrem v tom nejhorším stavu, nebyla flaška, které bychom se nepodívali na dno, když jsme ji otevřeli. Byly třeba momenty, kdy mi bylo strašně smutno a zavřela jsem se do pokoje, ale Petr vykopl dveře,“ vzpomíná Adamová Klapková.
Z natáčení pořadu 13. komnata Zdeny Adamové Klapkové (2023)
Novým impulsem se pro partnery stala adopce dcery. „Zkoušeli jsme mít další děcko, ale to se bohužel nedařilo. Rozhodli jsme se proto, že si adoptujeme děvčátko,“ říká zpěvačka s tím, že ji a jejího manžela neodradila ani skutečnost, že biologická matka holčičky byla narkomanka. Rodinné štěstí po několika letech skončilo odchodem dcery a později i její drogovou závislostí a přerušením veškerých styků s adoptivními rodiči.
Koupila jsem pravý hák do krku, popsala zpěvačka útok nemocného manžela |
Jediné, co poté drželo Zdenin vztah s manželem pohromadě, byl úspěšný projekt hudební školy. Nakonec se ovšem po třiceti letech společného života i práce rozešli. „Manžel si našel barmanku v Praze, za kterou jezdil, což jsem se dozvěděla až časem přes naše společné známé. Psycholog mi pak doporučil, abych z toho vztahu utekla. Šli jsme tedy s Petrem od sebe a já jsem se totálně složila,“ popisuje.
Zdena byla psychicky na dně a pokusila se v roce 2014 začít nový život a kariéru v Praze, což se ukázalo být po tak dlouhém pobytu v emigraci nesmírně složité. Přesto se postupně na české prostředí adaptovala.
V roce 2019 napsala autobiografickou knihu Žena, která žila za oceánem, což pro ni představovalo nejlepší terapii a pomohlo jí dostat se z mnoha psychických problémů. Píše další knihy, skládá, zpívá a nahrává nové písně, střídavě žije v Praze a v USA, přičemž tam i tady se věnuje soukromé výuce hudby.
VIDEO: Skupina Mahagon – Obrazárna (1978):
